Svaté přijímání. Bosýma nohama na zemi, srdcem v nebi. S Ježíšem láskyplně sevřít vše "co tu nikdy nemělo být." Díky za slzy, bolest, slabost a pády, protože tenkrát jsme se vydali na cestu domů. Amen. J 6, 41-51

Kdy jsme měli naposledy hlad? Nemyslím ze stresu a diet. Nechápeme cenu chleba třeba Osvětimi. Trpíme ale hladomorem vthahů. Ježíš je chléb života připravený neustále ve svatostánku srdce. Když z něj pojíme, vždy zůstane i pro druhé. Amen. J 6, 24-35

Evangelium dnes začíná tím, že Ježíš nasytí davy a končí jeho odchodem do do ticha a samoty. Ježíše nezajímá dav, ale člověk. Není to vůdce který křičí a mezitím rozdává koblihy. Jeho královstvím je laskavé srdce. Jsme zváni. Jan 6, 1-15

Ačkoliv se památka smrti Jana Křtitele slaví na Východě i Západě na konci srpna, ekumenický lekcionář tuto událost předřazuje. Trochu ke škodě je, že bez veršů 7-13 celé vyprávění ztrácí svůj smysl. Evangelia jsou a mají být vykládána vždy s pohledem upřeným na Ježíše! A tak se v dnešním vyprávění vytrácí podstata, stejně jako se to děje i v...

Kým je pro nás ten, kterého nazýváme Kristus? Znovu stejná otázka. Pro jeho rodinu, pro jeho sousedy, přátele a známé, to bylo jasné. Je to jen někdo, kdo se nad ně povyšuje. Ale začneme trochu jinak. Než se pokusíme o "výklad" evangelia, pokusme se o vědomí toho, co doopravdy potřebujeme, a co je léčivé.

Jen tři z Ježíšových slov v dnešním evangeliu by mohly klidně sloužit jako roční duchovní program: NEBOJ SE, VĚŘ A VSTAŇ! Všiměte si prosím, co Ježíš dělá a jak to dělá, jaká je jeho terapie. Slyšíte v příběhu nějaké podmínky? "Až budeš taková a taková, až uděláš to a to?" Žádné podmínky, tak čím to je, že Ježíš uzdravuje ženu,...

"Jeho jméno je Jan." Tuto větu napsal na tabulku Zachariáš, Alžbětin manžel a otec dítěte, který bude v celém Izraeli hlásat křest na odpuštění hříchů. Dítěte, které se bude víc než jen podobat mužům starého zákona jako byl Mojžíš, Izaiáš, Jeremiáš, Jonáš, nebo třeba Eliáš. Jan však zároveň ukáže Ježíše. Jeho energií je nejen pojmenování...

Obvykle nemáme ani tušení, co je v našem životě velké, a co malé. Používám aplikaci v mobilu s krokoměrem. Ujít denně alespoň 10000 kroků znamená udělat první malý krůček, a pak další, a další. Deset tisíc kroků je zrhuba 7 kilometrů, za rok 2500 kilometrů (to je z Mirovic do Říma a zase zpátky). Je to jen přirovnání, ale ukazuje sílu malých kroků....

Bůh se ptá Adama: "Kdopak ti pověděl, že jsi nahý?". Adam a Eva se ukryli a oblékli si fíkový list, poté jim Bůh podal kožené suknice. Hebrejské slovo "beged" (oděv) v sobě nese dva významy (být pokrytý a zároveň být pokrytecký a nevěrný). Nahota je tedy spojena s pravdou o nás. Narodili jsme se nazí, naše nahota je pravda o...

Mnoho lidí má z desatera strach. Jakoby se báli Boha, který je skrze desatero potrestá, nebo je bude špehovat a čekat až selžou. Pokud tak patologickému obrazu podléháme, pak jsme vyměnili svobodu Božích dětí za ideologii, která nám dává snad pocit spravedlnosti a lepších lidí. Nikdy nám moc nešlo dávat druhým radost (Evangelium = Radostná zvěst).

Všichni máme tělo. Je stejně tak hříšné ve svých touhách a přáních, ve svých potřebách jídla, pití, ale i do dotyku, sexuality a smyslů, jako je ve stejných věcech svaté.