filip

"Tak dlouho jsem s vámi, Filipe, a ty mě neznáš?  Jan 14,9

Na této stránce najdete fotografie, pozvánky, krátká zamyšlení a občas něco navíc. Je to však jen virtuální prostor - nic víc. Cokoliv si zde přečtete, prohlédnete nebo poslechnete, prosím filtrujte vlastním srdcem. V tolika věcech se mýlím, na hodně věcí přicházím pozdě, jsem hříšník. Věřím, že Bůh nás vede, někdy nám navzdory, že mu nezáleží na funkcích, titulech, ba ani na tom, kolik dobrých skutků jsme udělali. Záleží jenom na lásce a láska je MÍSTO, na kterém buďto chcem setrvat, nebo ne.

Duchovní inspiraci čerpám především z Evangelia, pouštních matek a otců, Františka z Assisi, Terezie z Lisieux, Anthony Mella a mnohých dalších. Na cestě mě vede především Marie z Nazareta. To ona mne znovu přivedla k Ježíšovi.

S Miladou, mou ženou, mám dvě děti (dceru Elišku a syna Jakuba). Rád fotím, peču koláče a buchty a poslední dobou taky rád vyřezávám ze dřeva. Od roku 2012 jsem biskupem plzeňské diecéze Církve československé husitské. Jsem melancholický cholerik, kuřák, v enneagramu >4< se sklonem k sebestřednosti, závisti, depresím a mnoha dalším stínům. Jako učedník se potřebuju dívat pod ruce svého mistra, a tak to zkouším. Cítím, že už před lety u mně nastal čas opustit věž a sestoupit dolů. Jak říkal Jan Křtitel "On musí růst, já se však menšit."

Vybral jsem si oslovení bratr. Možná i proto, že jsem jedináček. Mohu být bratrem každému, kdo je taky na cestě, kdo zakopává a padá občas na zem, kdo občas pochybuje o sobě...

V úvodu této stránky je napsán Ježíšův text vůči jednomu z apoštolů, který se jmenoval Filip. Dovolím si na ně odpovědět "Ano, neznám Pane. Ale budu to zkoušet znovu a znovu, dokud se to nenaučím."

Přeji nám všem pokoj a dobro na duchovní stezce.

fotky

ego má mnoho podob, ale i pod ním je lidská duše