Abba

Ježíš říká, že tvoří jednotu s otcem. Učí nás modlitbu Otče náš. Oslovuje Boha jménem Abba, což v překladu znamená tatínku. Richard Rohr ve svých textech často uvádí, že toto oslovení si Ježíš vybral proto, že je to nejtěžší oslovení pro Boha. Bůh má v sobě zcela jistě oba principy; ženský i mužský. Bůh je nepochybně matkou i otcem. Nicméně postava otce je nejméně přijatelná. Otec tu buďto není, zemřel, je zraněný. Naši otcové jsou závislí, nevypočitatelní, jsou často tvrdí a násilní. Přesto Ježíš používá právě tohle pojmenování. 

Našemu světu je vyčítáno, že je patriarchální. Je světem, kde jsou umlčovány ženy, děti, nemocní a slabí, stejně jako kdokoliv, kdo nezapadá do měřítek ovládání a násilí. Jsem přesvědčený, že je to pravda. Patriarchát je skutečně něco jiného než mužství, je to svět, který si stvořil představu otcovství, neboť otce zahnal pryč, vybil je v genocidách válečných konfliktů. Muži se vzdali otcovství, protože jim nikdo neřekl nic o tom, k čemu je jejich síla. 

Žijeme ve světě, který zoufale hledá otce. Snad v prezidentech, snad v politicích, zcela jistě v partnerstvích. Jestliže se chlapi smějí ženám, když hledají svou vnitřní bohyni, pak oni sami by se měli zamyslet, kým doopravdy jsou. Tou cestou k poznání naší síly je Ježíš, který je nejen otcem, ale i bojovníkem za spravedlnost, moudrým mužem laskavého a léčivého slova, ale i milovníkem života v sobě i druhých.