Absurdita

Aimé Morot, Milosrdný Samaritán
Aimé Morot, Milosrdný Samaritán

"Povedzte Kefalín, čo vy si predstavujete pod takým slovom absurdné?" Otázka majora Terazkyho vystihla ve Švandrlíkově románu jeho samotného. Rozpor, který je uvnitř nás, ono absurdní drama jak jej mnohem závažněji vyjadřoval Václav Havel, ale není překážkou na duchovní cestě. Je samotným klíčem.  V Božím království nemusím vytvářet domělou dobrotu sama o sobě, abych jí poté předvedl před ostatními, stejně jako nemusím zůstat ležet v pekle beznaděje. Absurdita neleží v protikladech světa, někde daleko, vysoko či hluboko. Je přímo součástí srdce. Zkušenost víry je zcela prostá. Jde o to, aby se obě mé stránky spolu setkali, spojili se a tak pokračovaly v cestě. V této síle se pak spolu s Ježíšem mohu sklonit sám nad sebou, ovázat rány, posilnit se jídlem a odpočinout si. Obejmout zraněného a bolavého člověka v nás. I to je obraz svatého přijímání.