Všechno je milost

Zrovna si sedám k psaní dnešní poznámky o blahoslavenství. "Spravedlnost". Hmm. Usrkávám kafe a někdo klepe na dveře. Babička mi přinesla misku plnou drobenkového koláče. Ne, babičky nepotřebují internet, aby se někde dočetly, že máte chuť na rebarborový koláč, ony mají to spojení s Bohem přímé. 

Hlavou mi bleskne myšlenka, že takový koláč si nezasloužím. Jak by si mohl hříšník vůbec něco zasloužit. "Všechno je milost" učím se říkat s Henri Bouladem nebo "Radikální milost" s Richardem Rohrem. "A tohle je koláč od babičky, která mě má ráda" dodává Filip Štojdl. 

Když se rozhodnete doopravdy následovat Ježíše, tak se připravte na dvě věci. Všechno se začne jednoho dne obracet vzhůru nohama, a všechno bude tak či tak nějakým druhem milosti. A tenhle koláč je klíčem k pochopení dnešního blahoslavenství. Je nezasloužený, je skvělý, je to dar, a vy si ho nemůžete nechat pro sebe. 

Z celistvosti (plnosti), kterou ukazuje Ježíš, je všechno "milost za milostí" (Jan 1,16). Naším největším hříchem je myslet si, že můžeme druhé soudit za to jací jsou, co dělají, co říkají, jak vypadají. Lidská spravedlnost vede nezadržitelně k odsouzení všech, protože my všichni jsme hříšníci. Božská spravedlnost je plná lásky. Ježíš také ví, že z počátku nezvládneme na všechno reagovat Boží láskou, ví o našich slabostech a nepokoře, ale také ví, co můžeme. Každý den toužit po Bohu, po spravedlnosti, doslova po ní hladovět, protože tato touha otevírá naše srdce.

Pokoj a dobro, a krásný den.

Blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni. (Mt 5,6)