Čisté srdce

Mystiku někdy považujeme za složitou a nepochopitelnou. Mystik se dívá, slyší i mluví jinak. Nejsou to vzorečky a škatulky, ale vidí celek. Tak třeba německý mystik přelomu 13. a 14. století, Mistr Eckhart říká, že oko, kterým vidí Boha, je totéž, kterým se Bůh dívá na něj. Pochopit takové sdělení předpokládá čisté srdce. Vzpomeňte si na Ježíšovo blahoslavenství: "Blaze těm, kdo mají čisté srdce, neboť oni uzří Boha." (Mt 5,8).

Naše kutura nás naučila vidět nedokonalosti a "makat" na jejich odstranění. Ježíš učí lidi dívat se milujícím srdcem a vidět tak Boha i v nedokonalosti. Neodstraňovat, ale integrovat. Neodmítat, ale objímat. 

Richard Rohr vysvětluje čistotu lidství takto "Jak se tedy staneš čistým člověkem? Tím, že někomu dovolíš spatřovat a milovat v sobě pravdu, že dovolíš vidět v sobě vše." V seznamu zábran takto vidět najdeme: strach o sebe - jak budeme vypadat, strach o druhé - že to nepochopí, strach z toho, že Bůh ani láska neexistují. Mystika neluští neřešitelné hádanky, ani nevrhá všechnu sílu k vyvrácení jiných názorů, ale nabízí cestu jak odhodit strach a vstoupit do příběhu. 

K dnešnímu rozjímání jsem vybral větu od dalšího mystika, Tomáše Kemnpenského:

Zrak čistého srdce proniká nebe i peklo. Jakým je kdo ve svém nitru, tak posuzuje též věci zevnější.