Co předchází odpuštění

"Jestliže se neobrátíte a nebudete jako děti, nevejdete do království nebeského." Tato věta stojí na začátku 18. kapitoly Matoušova evangelia. Myslím, že je klíčem k následujícímu výkladu o hříchu a odpuštění. Ježíš velmi dobře ví, že ke Spáse nepotřebujeme novou teologii, filosoficky neprůstřelný systém, ani velkou politickou moc a sílu těla či duše. Stačí se podívat dětskýma očima. Křesťan neroste počtem dnů, ve kterých se vydržel chovat mravně a díky tomu se může o něco déle obdivovat v zrcadle. Svatá Katřenia Sienská říkala, že rosteme každým opuštěním! Pokaždé, když je nám odpuštěno, pokaždé, když odpouštíme, uskutečňuje se Boží království. A růst k dětem patří, stejně jako v životě. "Jestliže nějaké dítě neroste, nezůstane dítětem, ale stává se z něj zakrnělý člověk. A jestliže začátečník nepostupuje a nestane se pokročilým (skrze druhé obrácení), pak nezůstává začátečníkem, ale je z něj zakrnělý křesťan."