Den matek

Skrze tělo Panny Marie vstupuje do světa Ježíš. Skrze tělo našich maminek jsme vstoupili do světa my. Skrze bolest, strach, krev, slabost, vstupuje život, láska, dech a síla. Není cesta kolem, ale skrz! Jsou lidé, kteří mi říkají "nikdy jsem se neměl narodit, nechci tu být, rodiče mě nemilovali". Není to pravda. Život sám miluje a touží vstoupit a žít. Chálil Džibrán říká, že jsme syny a dcerami touhy Života po sobě samém. Apoštol Pavel napsal křesťanům do Říma následující "Nikdo z nás nežije sám sobě a nikdo sám sobě neumírá." 

Dnes je den, kdy Život děkuje Životu, děti svým maminkám, že mohou být. Dnes nemusíme všechno pochopit, ale můžeme odpustit sobě, požádat o odpuštění, a do odpuštění vstoupit, s vděčností za všechno, co jsme díky narození prožili. Podívejte se na Marii. Nejen, že řekla Bohu své ano (to jsme udělali už mnohokrát také), ale ani v té nejtemnější hodině neutekla od kříže! Maminky neutíkají od svých dětí, jsou s námi a my o tom ani nemáme tušení.

Naše maminky možná nejsou jako na svatém obrázku, mají jistě i své hříchy, ale jsou to naše maminky, které se za nás modlí, aniž bychom o tom věděli. Stejně jako Maria, byly povolány, aby do světa vstoupil člověk.