Dietrich Bonhoeffer

09.04.2019

vyznání víry

Věřím, že Bůh ze všeho, i z toho největšího zla, může a chce učinit dobro. K tomu potřebuje lidi, kteří věří, že všechny věci mohou posloužit k dobrému. Věřím, že v každé tísni nám Bůh chce dát tolik síly odolat, kolik jí potřebujeme. Ale nedává ji předem, abychom se nespoléhali sami na sebe, ale na jen něj samotného. V takové víře musí být překonán každý strach z budoucnosti. Věřím, že ani naše chyby a omyly nejsou nadarmo, a že pro Boha není o nic těžší se vypořádat s nimi než s našimi domněle dobrými skutky. Věřím, že Bůh není žádným nadčasovým osudem, nýbrž že čeká a odpovídá na upřímné modlitby a odpovědné činy.

křesťan

Když odmítneme stát se někým, světci, obrácenými hříšníky, muži církve, nemocnými nebo zdravými, tehdy budeme plně v rukou Božích. Budeme brát vážně - ne svá vlastní zranění, ale zranění Boha ve světě. Budeme bdít s Kristem v Getsemanech. To je, domnívám se, víra - metanoia (pokání). Tehdy se staneme lidmi - křesťany.

soucit

Musíme počítat s tím, že většina lidí se dokáže poučit jen ze zkušeností, které zakusili na vlastním těle. Nečinné vyčkávání a tupé přihlížení není křesťanským postojem. Křesťana nevyzývají k soucitu a činu až vlastní prožitky, ale už i prožitky na tělech jeho bratří, za něž trpěl Kristus.

církev

Církev je církví jen tehdy, když je tu pro druhé.

život

Ježíš nevolá k novému náboženství, ale k životu.