Dnes za tebou přijde Ježíš

Kdyby ti ráno někdy řekl, že za tebou přijde Ježíš, co by se stalo? Někdo by se dal do úklidu, jiný by šel připravit něco dobrého k jídlu. Já bych asi zmateně pobíhal z koupelny ke klekátku a zase zpět, rovnal bych fotky, dopisoval deník a možná bych o tom psal na facebook. Popravdě nevím, co bych udělal. Ale nedávno jsem narazil na krásný příběh, který to myslím vysvětlí lépe.

Jedna žena zaslechla večer Pánův hlas, který jí říkal: "Zítra tě navštívím." Uklidila celý byt a oblékla si ty nejhezčí šaty. Druhý den brzy ráno zaklepala na její dveře sousedka a prosila o trochu cukru, ale ona ji vyhnala se slovy: "Dnes má ke mně přijít Pán Ježíš a já mám s tebou ztrácet čas, abych ti dala cukr:" Pak přišel žebrák a prosil o peníze, aby si koupil kousek chleleba. Žena ho odmítla a nepozvala ho dál, aby ji nezašpinil byt. Nakonec přišel cikán a prosil, zda by si mohl lehnout na jejím schodišti. Odmítla i jeho. "Na takové věci nemám čas." Nastal večer, ale dobrý Bůh se neukázal. Zklamaná žena si šla lehnout a ptala se Pána: "Proč jsi mě nepřišel navštívit?" A on ji odpověděl: "Víš, dnes jsem klepal na tvoje dveře celkem třikrát..."

Kolikrát se už stalo, že někdo napsal a prosil o odpuštění, někdo prosil o radu a jiný zas potřeboval jen vzít za ruku? Když čekáme na anděly, zázraky, nebo na samotného Krista, máme opravdu otevřené oči a uši? Za sebe říkám, že občas tedy ne.