Duchovní cvičení na semaforech

16.07.2020

Červená. No jistě.

Spěchám. "Zrovna teď." 

Za chvíli mám být v kostele na přípravě snoubenců. Potom do servisu. 

Na seznamu jsou ještě tři schůzky, nabíječka, pošta, výroční zpráva a ještě pár věcí, které jsem úspěšně zapomněl. 

"Co tam je ještě?"

Stres všedního dne. Takový ten domácí, obyčejný. Nic velkého. 

"Zapomínáš hlavně o co běží, kým jsi, kdo to má v rukou."   

"Na semaforech to rozhodně nejsi ty. A 99% procentech ostatních věcí taky ne."

Vzpomenu si na Richarda a jeho duchovní cvičení na křižovatce.

Úsměv. Nádech a výdech.

"Není-li Bůh tady, není ani tam. Není-li štěstí, klid a mír tady, nebudou ani tam." 

"Nepřivezu-li s sebou Pokoj a Dobro, co přivezu? Svůj chaos? Stres?"

Nádech a výdech.

Duchovní cvičení končí.

Auto za mnou významně troubí.

Díky za červenou.

Díky za přítomnost.