Horlíte pro dobro, ale zatím...

Jaké to překvapení. Myslíte si, že Ježíš byl odsouzen a zabit nějakou bandou zločinců a hrdlořezů, lupičů, kriminálníků, nebo nějakým vyšinutým vrahem? Jaké to překvapení, když se podíváme blíž. Byli to lidé, kteří horlili pro dobro, často hovořili o Bohu, dodržovali desatero, odváděli desátky a účastnili se náboženských obřadů v chrámě. I tady vidím jak je evangelium pravdivé: "Amen, pravím vám: celníci a nevěstky vás předcházejí do Božího království." (Mt 21,31)

Platit desátky, dodržovat zákon, být třeba knězem nebo častým návštěvníkem bohoslužeb nic neznamená. Můžu denně ukřižovat Krista, když zatoužím jen po tom, aby mé názory někdo ctil, když prahnu jen po tom, aby se na "mně" dívali jako na dobrého. 

Pro mnohé velké zklamání, pro mně často kámen úrazu. To o čem mluvím se nedá zasloužit, koupit, najít, vyměnit. To o čem mluvím je cesta lásky (bhakti), jakou můžete spatřit ve tváři Panny Marie nebo sv. Františka. Je to ta cesta k Bohu (sadhana), na které se spolu všichni potkáváme, ale z nějakého důvodu ještě spěcháme za svým...