Kde jsi člověče?

Hospodin Bůh zavolal na člověka: "Kde jsi?" On odpověděl: "Uslyšel jsem v zahradě tvůj hlas a bál jsem se. A protože jsem nahý, ukryl jsem se." (Gn 3, 9-10). Když nás Bůh hledá, tak vždy volá KDE JSI?

Zavřu na chvíli oči, pomalu dýchám, a na Boží volání hned neodpovídám. Místo toho se rozhédnu. Podívám se na místo, kde je nyní mé srdce. Neutíkám se hned k laciným odpovědím a frázím, výmluvám. Jen pozoruji vnitřní svět, ať už je jakýkoliv. Vidím trosky? Vidím svůj život? Vidím masky a vše, do čeho jsem oblékal svou nahou duši? Tituly, funkce, profily, satusy? Vidím jak to všechno skrývalo mou pravou tvář. Adam odpovídá pravdivě: uslyšel Boha, ale měl strach, měl strach ukázat se před ním nahý, neboť jeho nahota by neschovala vinu.

Víra je síla ukázat se před Bohem takový jaký jsem, bez přetvářky, pokrytectví, bez svatouškovských "keců". Tady jsem. Pokud by ovečka uvízla v lovecké pasti, zamotaná do ostnatého drátu. Nevyprostil by jí dobrý pastýř?