Kurzy sebelásky nepomůžou!

Někdy dojdou síly. Vyzkoušeli jsme všechno a stále nic. Uvnitř můžeme cítit prázdnotu. A najednou přichází někdo, kdo říká, abychom to zkusili znovu! 

Takhle tedy povolává Ježíš své učedníky: "Duc In Altum - zajeď na hlubinu!" Zarážející jednoduchost. Jeho hlas se snaží prodrat teď i k nám. Zajeď na hlubinu. Právě tam, kde se bojíš nejvíc. Právě tam! Tam, kde se nemůžeš spolehát sám na sebe, protože to jsi dělal celý život. Teď musíš směrem do nejistot, stínů a bahna na dně.

Možná si také řekneme, jak moc jsme pracovali, jak moc jsme toho životu a druhým lidem obětovali, a stále nic. Někteří absolvovali deset seminářů kurzů sebelásky, jiní ovládli techniky a cvičení, a přitom nám všechno stále padá z rukou. Doktoráty na rakovinu nezabírají, obdiv druhých nepřináší šťastnější vztahy, pozice oběti nefunguje a obviňování druhých úlevu nepřináší. Na prsou leží těžký balvan, někdy se špatně spí.

Pokud jste někdy prožívali, nebo prožíváte, úzkost, skutečnou depresi, panické stavy, nekonečné prožitky smutku a beznaděje, tak si můžete být i jisti, že právě vedle vás stojí Ježíš: "NEBOJ SE, ZAJEĎ NA HLUBINU". Bůh nikoho nevolá k povrchnosti, na trumpetový koncert, přednášku o šťastném životě, rautík s mocnými, ale na samotné dno, které skrývá dávné poklady, které touží znovu spatřit světlo. To je následování Krista.

Možná, podobně jako Petr, přesvědčujeme Ježíše, že nejsme ti nejvhodnější, abychom odešeli, nechce se nám do nitra, stačilo nám číst nadpisy a dívat se na úvodní fotky, ale všechno má svůj obsah, svůj střed. A tady se dozvídáme šokující zprávu. Bohu hříšníci nepřekážejí. Překážejí mu pokrytci, ti, kteří si nechtějí ušpinit své čisté ruce. Jsme především pokrytci (hypokrites - herci). Umíme předstírat spiritualitu, ale neumíme odpouštět, vyhazujeme druhé od stolu Kristova, jen proto, že se nám nezdají, nebo jim nerozumíme.

Ježíšovi se příliš nepozdávají vzdělaní úspěšní a zajištění mužové středního věku nebo starci, kteří neustále obžalovávají svět. Proto jde a přijímá za své učedníky lidi jako je hříšník Šimon Petr, prostý chlap, který pracuje rukama na lodi a loví ryby. I pro Petra to bude ještě dlouhá cesta, zapře na ní i svého Mistra, věci mu dojdou až mnohem později. Ale i tak, všeho nechá a jde, a když spadne, tak znovu vstane a jde dál.

Evangelium je tou největší skandální zprávou všech dob! Ježíšovi vždycky záleželo víc na prostitutkách, zlodějích, ale i malomocných, posedlých, slepých a zraněných. Víc než na učenosti zákoníků a farizeů. Protože ti výše zmínění, opravdu ze srdce toužili po Bohu. Nebyl v tom žádný kalkul, žádná výhoda. Čtěte evangelium stále dokola, a uvidíte. Kristus pramálo mluví o temnotě sexu, ale hodně mluví o důležitosti odpuštění. Co s tím uděláme? Cestou, která se nám dnes otevírá, je cesta z mělčin směrem do nitra Božích tajemství.

Amen.

---

kázání u příležitosti 200. zasedání ÚR CČSH - 9. února 2019

EVANGELIUM Lk 5,1-11

Zajeď na hlubinu.

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Jednou se na něj lidé tlačili, aby slyšeli Boží slovo, a on stál u břehu jezera Genezaretského; tu uviděl, že u břehu jsou dvě lodi. Rybáři z nich vystoupili a vypírali sítě. Vstoupil do jedné z lodí, která patřila Šimonovi, a požádal ho, aby odrazil kousek od břehu. Posadil se a z lodi učil zástupy. Když přestal mluvit, řekl Šimonovi: "Zajeď na hlubinu a spusťte své sítě k lovu!" Šimon mu odpověděl: "Mistře, namáhali jsme se celou noc a nic jsme nechytili. Ale na tvé slovo spustím sítě." Když to učinili, zahrnuli veliké množství ryb, až se jim sítě trhaly. Dali znamení svým společníkům na druhé lodi, aby jim přišli na pomoc. Oni přijeli a naplnili rybami obě lodi, že se až potápěly. Když to Šimon Petr uviděl, padl Ježíšovi k nohám a řekl: "Odejdi ode mne, Pane, vždyť já jsem člověk hříšný." Neboť jeho i všechny, kteří s ním byli, pojal úžas nad tím lovem ryb; stejně i Jakuba a Jana, syny Zebedeovy, kteří byli Šimonovými druhy. Ježíš řekl Šimonovi: "Neboj se, od této chvíle budeš lovit lidi." Přirazili s loďmi k zemi, všechno tam nechali a šli za ním.