Meditace na Bílou sobotu

Ježíš. 

V sobotním tichu sestoupil do pekla 

a našel tam tvou duši:

jak spřádá plány na vlastní Království;

jak plete ze stínů trnovou korunu; 

jak pohybuje rty - opakující proč a kdo;

jak pláče nad svým zápěstím, z něhož stéká krev viny;

jak skrývá pod kameny své dary, 

aby se jim nikdo nevysmál;

jak zakrývá své nahé zjizvené tělo pomocí statusů;

jak se nechce dotknout lásky,

která nic nevlastní - aby mohla obejmout všechny.

Zahlédlas jej, dívá se na tebe, mlčí; 

už před nějakou chvílí tě vzal za ruku - teplou probodenou dlaní, 

aniž sis toho všimla,

pomalu stoupáte z podsvětí, hrobu slov, názorů a přesvědčení; 

směrem k životu, tam ke vzkříšení.