Navzdory

Mika Waltari ve své knize Šťastná hvězda píše: "....to vše je jen blud a klam, protože navzdory všem podivuhodným objevům nezná člověk sám sebe o nic víc a hlouběji než kdysi za jitra věků, neboť jeho vášně, lži, naděje a strachy jsou pořád stejné." Nejsme jiní než lidé, kteří tu stáli před námi. Ale zároveň věřím, že nejsme pokaždé stejní. Život je odvaha milovat navzdory logice a věřit Slovu z jehož substance pocházíme a věřit, že toto slovo zní v češtině "Láska". 

Kdosi řekl, že milovat znamená darovat svůj život, vrátit jej jako kapku do oceánu z něhož pocházíme. Cokoliv jiného pak znamená, že už jsme dávno mrtví. 

Kristus nespáchal sebevraždu na kříži, aby se pak pomocí kouzel vrátil. On odevzdal své tělo těm, kteří ho nenáviděli a nechápali, v ruce si přitom nenechal jediný trumf, jistotu, vůbec nic. 

Na kříži v řezenské kryptě je Ježíšovo tělo úplně nahé. Zpodobnění nahého Krista vyvolalo u úzkostlivých a počestných katolíků pobouření. Ale navzdory tomu, že vše je stále stejné, jak píše Waltari, se den co den odehrává zázrak. Nazí a bez příkrasy stojíme před Bohem, který ošetřuje naše rány a obléká nás do světla andělů.