Neomezené volání

28.11.2019

Když byl táta nemocný, požádal mě, abych za něj zrušil jeho telefon. Nemohl téměř mluvit, a tak mu byl vlastně k ničemu. Operátorka mi nabídla několikrát za sebou skvělý balíček služeb včetně neomezeného volání a neomezených dat. Zkrátka možnost být ve spojení vždy a všude za pár stokorun měsíčně. Trpělivě jsem odmítal, až jsem, jinak velmi laskavé paní, řekl, že táta je vážně nemocný a brzy zemře. Po chvíli rozpačitého ticha mi prozradila jak na to. Stačí jen napsat na papír výpověď smlouvy a poslat na adresu do Prahy. Tím, ale příběh rozhodně neskončil.

Došlo mi, že náš svět sice funguje na vlně bombastických nabídek a úspěšných statusů, ale že mu docela dochází dech, když jde o pár minut a setkání tváří v tvář. Dlouhé roky mi trvalo, než jsem pochopil, že naše nadupané balíčky "neomezených" výhod nás rozhodně nesblíží. Teprve jeho nemoc pomohla prolomit ledy. Pak stačilo každý den jen pár minut. Pár minut, když jsem tátu holil, pár minut držení za ruku, pár minut, když jsem mu mohl dát hlavu na prsa a jen tak zůstat a nechat se hladit ve vlasech. Během toho hodně omezeného času se stala celá řada zázračných věcí. A taky se rozpustily naše vzájemný viny. 

Věčnost, Boží království, to všechno je v našem světě omezený maximálně na minuty. Na setkání, kdy se navzájem obejmeme. Na ničem jiném možná nezáleží...