Osmero blahoslavenství

Starý zákon mluví o chudých jako o těch, kteří potřebují pomoc, zápasí o přežití, nebo o těch, kterým byla odňata sebeúcta, byli poníženi, znásilněni, vyvrženi a dnes jimi svět jenom pohrdá. To by pro začátek mohlo stačit.

Kým pohrdáme my? Zamyslete se sestry a bratři. Desetkrát denně se přistihnu, jak o někom smýšlím, jako bych jím pohrdal. To je můj velký hřích. Dokonce občas pohrdám i sám sebou. Za svou minulost, za tupost, za to, že jsem neviděl, nebo nechtěl vidět, utrpení světa.

To, že dám žebrákovi stovku, ze mě nesmyje ani kapku mých hříchů. Dokud se neodvážím si s takovým člověkem sednout, strávit s ním alespoň pár hodin, nic jsem pro něj neudělal.

Bohatství je také ošemetná věc. Pokud člověk uvěří, že má všechno a o nic nemusí prosit, staví se sám na místo Boha. Potřebuje druhé jen proto, aby si udržel své bohatství.

Radikální milost, kterou Ježíš dává, těžko přijmou ti, kteří mají plnou náruč zkušeností, akademických titulů, hodností a pozic. Těm se už úcty dostalo a dostává. Dnes a denně. Je mi trapně, když mě osloví nějaký obchodník a říká "pane biskupe", ale tentýž člověk sklopí zrak, když prochází kolem otrhaného muže, který páchne močí a levným vínem. Ostatně nejsem lepší než ten obchodník, protože stejně tak se občas taky zachovám. Je skutečně k pláči, když vidíme církev, kterak velebí krásu manželství, ale rozvedeným není schopná vrátit do života radost, nebo obejmout homosexuála a uvést jej zpět do společenství kolem oltáře.

Svatý František v nové řeholi napsal: "Bratři ať se radují, když se stýkají s obyčejnými lidmi, kterými ostatní pohrdají, s chudými a slabými, s nemocnými, malomocnými a s žebráky na cestách"

Chudoba může být branou do Božího království. Ale stejně tak je možné vejít branou dětství nebo lotrovství. Ano, prvním, kdo vstoupil do ráje, byl lotr na kříži. To je pro všechny pobožnůstkáře a svatoušky nepřijatelné. Ježíš nás nabádá, abychom byli jako děti. Protože jenom svobodný a otevřený člověk, člověk který stále ještě očekává zázraky je připravený vstoupit do Božího království.

Stále se najdou křesťané, kteří řeknou, že bezdomovec nebo uprchlík si může za svou situaci sám. To mi připomíná jeden starý františkánský příběh: Jednou přišel chudý, nemocný muž tam, kde František na apoštolských cestách kázal. Otci bylo jeho dvojnásobného trápení - totiž chudoby a nemoci - líto, a tak se s druhy rozhovořil o chudobě. Zatímco on měl s těžce trpícím hluboký soucit, jeho druh řekl: "Bratře, on je opravdu chudý, ale snad není v celém okolí nikdo, kdo by si víc přál bohatství než on." Světec ho ihned pokáral. A když bratr přiznal svou vinu, František mu nařídil: "Odlož hábit, jdi za ním, padni před chudým na kolena a přiznej svou vinu! A poprosíš nejen za odpuštění, ale také o jeho modlitbu!" Bratr uposlechl, dostiučinil a vrátil se. Světec mu pak pravil: "Když vidíš chudého, bratře, vidíš v něm jako v zrcadle našeho Pána a jeho chudou Matku"

Osmero blahoslavenství by měl být základní program každé církve. My se ale vzhlížíme ve vymazlených dogmatikách, v chytráckých odpovědích katechismů. Proč asi? Docela dobře můžeme maskovat systém zásluh, povýšení a hierarchie.

Není divu, že Ježíše nechali ukřižovat zbožní. Ježíšova slova, která jsme dnes slyšeli, jsou pro ně červeným hadrem. Vždyť by přišli o své požitkářství, o svou vlastní oslnivost, a museli by slézt z tribun a oltářů dolů.

Rozjímejme o tom, sestry a bratři. Rozpoznat Krista v našem světě je stále možné. Rozhodně v těch, kteří jsou nejmenší ze všech. Amen

...

Kázání na výročním shromáždění v Sokolově, Lk 

...

EVANGELIUM Lk 6,17.20-26

Když si Ježíš vyvolil dvanáct apoštolů, sestoupil z hory a zastavil se na rovině. A s ním velký zástup jeho učedníků a velké množství lidu z celého Judska, z Jeruzaléma i z tyrského a sidónského pobřeží. Ježíš se zahleděl na své učedníky a řekl: "Blahoslavení, vy chudí, neboť vaše je Boží království. Blahoslavení, kdo nyní hladovíte, neboť budete nasyceni. Blahoslavení, kdo nyní pláčete, neboť se budete smát. Blahoslavení jste, když vás budou lidé nenávidět, když vás vyloučí ze svého středu, potupí a vaše jméno vyškrtnou jako proklaté kvůli Synu člověka. Radujte se v ten den a jásejte, máte totiž v nebi velkou odměnu; vždyť stejně se chovali jejich předkové k prorokům! Ale běda vám, boháči, neboť už máte své potěšení. Běda vám, kdo jste nyní nasycení, neboť budete hladovět. Běda vám, kdo se nyní smějete, neboť budete naříkat a plakat. Běda, když vás budou všichni lidé chválit, vždyť stejně se chovali jejich předkové k falešným prorokům!"