Poplivaní

Přátelé netrapme se pro restituce a jejich znovukradení komunisty, oni nikdy nebyli jiní. Vraždy, vydírání, násilí a zlodějina jim nikdy nebyla cizí. To, že nalezli podporu u dalších stran? No a co? Křesťané v Sýrii skutečně trpí, v Egyptě, Číně i jinde na světě je pronásledují jinak. Jejich kostely hoří, jejich děti umírají, a my se tu máme pár dní před Velikonocemi, trápit pro peníze, které nám chtějí vzít? To snad ne. Podívejme se na svět Ježíšovýma očima. On nepotřebuje naše "prachy" a my to bez nich také zvládneme. Budeme mít ještě míň na podporu hospicové péče, na opravy kostelů a far, na mzdy pro faráře, ale i tak tu budeme. Včera večer jsme při bohoslužbách za nemocné prosili za uzdravení desítek lidí. O to jde. Aby lidé netrpěli a věděli, že na nic nejsou sami. A naše modlitby Bůh slyší. O čem možná komunisté nevědí, mnozí z nás se modlí i za ně. Modlíme se s Kristem "Bože odpusť jim, neboť nevědí, co činí:" Ano budou nás pronásledovat, budou nás ponižovat, a budeme ještě slabší a směšnější než před tím. Ale prosím, neptrapme se tím. Naše síla je v Ukřižovaném, v tom nejslabším, vysmívaném a poplivaném Ježíši.