Předvečer všech svatých

31.10.2019

Je předvečer všech svatých. Večer, kdy člověk prostě musí dovolit otázkám, aby byly, aby zůstaly tak, bez odpovědí. Dnes jsem byl u táty. Chviličku jsme si povídali. Ale je hrozně unavenej. Prožil jsem ale něco, co asi nikdy. Položil jsem mu hlavu na hruď, a jen tak jsem zůstal pár minut. Poslouchal jsem tep jeho srdce a on mě hladil po vlasech. Bylo nám tak dobře. Asi jsme měli oba slzy v očích, ale chlapsky jsme to zvládli. Byl to další z těch dárků od Boha, za který se dá poděkovat jenom tak, že je přijmete. Teď v předvečer všech svatých, uvažuju nad tím, jestli náhodou to nebude taky slavnost všech svatých okamžiků, který jsou tak maličkatý a tím i obrovský.