Přijď království tvé

03.03.2020

foto: Jan Vávra
foto: Jan Vávra

V modlitbě, která je stejná pro všechny křesťany, všech vyznání, říkáme: "přijď tvé království". Nevím jak vy, ale já si většinu svého života v podstatě myslel, že do nebe se musí vejít. (Že tam stojí sv. Petr se svým klíčem a vpouští ty hodné, a zlé posílá do pekla. Teologové mají pro to slovo "eschatologie", asi aby se tomu rozumělo ještě míň.) Teprv nedávno mne jeden buddhistický mnich upozornil, co že se to vlastně modlím. Typický Boží smysl pro humor. Je vždycky dostatečně zahanbující pro ego, ale obrovsky radostný pro duši.

Vždy, když při bohoslužbě nastane okamžik pozdravení pokoje, a v našem kostele zavládne typický chaos vyhrazený v liturgickém řádu, kdy chceme obejmout každého, mám před očima to, co říkal onen mnich. Naplňuje se jedna prosba z Otčenáše. Ta, ve které jsme prosili, aby přišlo Boží království.

Možná je v lidech hodně zla, ale to jsem vlastně nikdy přímo neviděl. Viděl jsem, že se lidé bojí, že dělají (někdy příšerné) chyby, že hodně věcí neznají a tak se dopouštějí hrozných skutků, pro ně i ostatní. Ale viděl jsem také, téměř při každé bohoslužbě, jak k sobě lidé přijdou, podají si ruce, nebo se obejmou, nebo políbí na tvář. A tomu říkám zázrak. Denně se dívat a vidět, jak Království Boží roste a prostupuje svět i nás. To je v těchto postních dnech ono evangelium - radostná zpráva, o kterou bych se s vámi rád podělil.

Pokoj a Dobro, a otevřené oči pro Boží království.