Přípravy na neděli 15. července 2018

Milovaní přátelé.

Ačkoliv se památka smrti Jana Křtitele slaví na Východě i Západě na konci srpna, ekumenický lekcionář tuto událost předřazuje. Trochu ke škodě je, že bez veršů 7-13 celé vyprávění ztrácí svůj smysl. Evangelia jsou a mají být vykládána vždy s pohledem upřeným na Ježíše! A tak se v dnešním vyprávění vytrácí podstata, stejně jako se to děje i v případě jiných historických Janů, včetně těch našich (Jan Hus bez Krista, Jan Komenský bez Krista, Jan Nepomucký bez Krista, to všechno je pak jen vyprázděnou ideologií). Sám Jan Křtitel totiž říká: "Za mnou přichází někdo silnější, než jsem já; nejsem hoden, abych se sklonil a rozvázal řemínek jeho obuvi." Tolik jen úvodní "kritická" poznámka. Dnes mi tedy dovolte, abych mluvil o celku příběhu (o vyslání učedníků a příběhu smrti Jana Křtitele).

Nejde o to vidět jen "zranění", jak to bude chvílemi vypadat, ale o to mít celou dobu na paměti Pavlova slova "Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všecko poznání, ano, kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem." Bez Krista a jeho Lásky vskutku není naděje na uzdravení.

Dříve se tyto bohoslužby jmenovaly "Bohoslužby za nemocné", dnes se jmenují "Bohoslužby nemocných." Chce se tím vyjádřit, že všichni jsme do určité míry ne-mocní, nemáme jinou sílu, než tu, kterou dostáváme od Krista. Svatý Pavel také uslyšel: "Stačí, když máš mou milost; vždyť v slabosti se projeví má síla."

ZRANĚNÉ DÉMONICKÉ MUŽSTVÍ

Herodes je vskutku symbol zraněného panovníka. V knize J. R. R. Tolkiena nacházíme velmi podobného krále. Je to král Théoden.V mytologii najdeme i celou řadu dalších nemocných králů, kteří podléhají cizím hlasům. V artušovských legendách je to například Král Rybář, zraněného a neschopného skutečně vládnout. Určité případy by se daly najít jistě i mimo mytologii (mrknutí).

Herodes se bojí římského impéria, které mu ponechalo "jeho" okupované království, bojí se sám sebe, je zraněn ve své sexualitě. Ví, co je správně, ale není schopen to udělat. Ví, že má Jan Křtitel pravdu, ale přesto ho nechá zavraždit, protože se domnívá, že "dal slovo." Jedná špatně, protože žije mimo svůj střed (nemá Boží požehnání!). Je obětí cízích hlasů, protože není schopen jednoho hlasu. Nežije ve svém středu a je zmítán typicky tím, co si myslí druzí lidé. Zabývá se nepodstatnými věcmi, protože se bojí opravdových. Typický muž současného středozápadu, dalo by se říci. Kolik nám mužům připomíná? Vidíme tolik úspěšných mužů dneška, kteří si svou impotenci léčí akademickou dráhou, kariérou, mocí, a později závislostmi, vyhrožováním, nezvladatelnou agresivitou, ubližováním a zraňováním.

Když Ježíš posílá své učedníky, tak velmi dobře ví, že se to "mocní" dozví, a že dostanou strach. Herodes se bojí, protože ví, co učinil. Ví, nejen o své impotenci, ale mnohem víc ho děsí fakt, že zavraždil proroka. Historici mluví také o jeho konci. Herodes je na konci své "kariéry" vyhnán Caligulou a umírá velmi bídně, na jeho těle si pochutnávají červi, zatímco Jan Křtitel zůstal sám sebou, integrální osobností, která uvěřila Vzkříšenému.

Mužství dnešního světa je stiženo stejnou nemocí, jaká pohltila Heroda. Neschnopno přijmout odpovědnost za svůj život, nést následky svých činů. Ukrývá se, bojí se, je zraněné, protože nedůvěřuje tomu, který je Větší než on. Cesta k uzdravení je v Křtitelových slovech pronesených ke Kristu: "On musí růst, já se však menšit." (Zkoušejme to chlapi!)

PRÁZDNÉ DÉMONICKÉ ŽENSTVÍ

Herodova žena, tedy žena jeho bratra, kterou si Herodes vzal představuje v příběhu také velmi častý typ ženy. Je to žena, která ztratila přístup ke svému vlastnímu ženství. Domnívá se, že pletichařením (pomlouváním a přetvářkou) umlčí svou vnitřní prázdnotu. Svého druhu je také neschopná života. Bojí se pohlédnout pravdě do očí, pravdu dokonce nenávidí ze všeho nejvíc. Bojí se, že by se vyjevilo vše, co nechce přijmout, bojí se svých hříchů a vin, a chce umlčet každého, kdo by jen naznačil něco jiného. V případě Herodias jde o démonické ženství. V artušovských legendách bývá tako typ ženy označován jako "stařena jedoucí na praseti a křicící na ostatní, aby nebylo slyšet, že uvnitř je ve skutečnosti prázdná a shnilá."

A pak tu vidíme Salome, Herodianinu dceru (jméno Salome známe jen díky Josefu Flaviovi a jeho Židovským starožitnostem, v Bibli o "Salome" není řeč). Herodes svou nevlastní dceru obdivuje. Na jeho "pohledu" je víc než jen láska ke kráse. Démoničnost Salome je přímo spjata s tím jak se rozpadá Herodova osobnost. Herodes touží po těle své nevlastní dcery (a její matka a manželka Heroda o tom ví - hlavně, že může umlčet muže, který doopravdy ví jaká je). Z psychologického hlediska je Salome onou "Femme fatale." Je krásná, umí tančit, ale je zároveň velmi prázdná (stejně jako její matka). Nemá žádnou osobní integritu, umí jen "svádět muže." Nic jiného se nenaučila. Ví o síle erotu víc, než kdokoliv jíný, je jím přímo prostoupena. V kombinaci s její ničivou hloupostí se eros stává nástrojem vraždy nepohodlného Božího svědka, proroka a Kristova předchůdce.

KŘESŤAN UVNITŘ TOHO VŠEHO

A do takového světa, plného hlouposti a násilí, vcházejí učedníci a Ježíš. Po Janově smrti, se stávají oni hlasateli obrácení (jak to čteme v evangeliu). Na světě se proti nim staví ti, kteří tvrdí, že obrácení nepotřebují, že žijí správně, že jsou "v pohodě", chtějí se jen naučit milovat sami sebe, sami sobě odpouštět a ukázat jak si vystačí sami (se svými úspěchy, krásou a chytrostí). Chtějí, aby zmlklo cokoliv, co by jim připomínalo jejich lidskost, kterou dnes nahradili zdánlivou mocí (impotentní Herodes) a manipupací (Herodias a Salome). Chtějí aby mlčel hlas Křtitelův, Kristův a apoštolů: "obraťte se!"

Příští neděli si budeme připomínat památku Máří Magdalské. Tady uvidíme jiný typ ženství. Bude to ženství krásné, uzdravené velkou láskou, proměněné a naplněné. Už se na to moc těším.

Krásné prázdninové dny a hodně odvahy k následování proroků a Spasitele. Neboť jak říká Ježíš "Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými."

Pokoj a dobro

Biblické texty na 15. neděli v mezidobí: Am 7, 12-15 / Ef 1, 3-14  / Mk 6, 7-13

----

Bohoslužby nemocných pokračují i o prázdninách každé pondělí od 19. hodin.

V neděli 22. července oslavíme svátek Máří Magdaleny. Celodenní program začíná bohoslužbou v 10.h a pokračuje až do večera.