Proč to nepochopení

Krásný začátek nového týdne vám všem přátelé. Poslední dobou se učím pozorovat. Chvílemi mám pocit jakoby přibylo nepochopení mezi námi, jakoby se šířila stále víc touha stále někoho soudit a obviňovat. Hledání cest k lásce a sobě navzájem nahradila pouhá argumentace (bez chápání celku, bez naslouchání a bez srdce). 

Cítím, co se mnou dělá, když mi někdo nerozumí, vnímám jak jsem plný vzteku a smutku, když někdo říká něco, co mé ego vidí docela jinak. Beru to jako školu neobhajování se a nedokazování. Modlitba a důvěra, to je Ježíšova cesta. Porozumění pochází z lásky, nikoliv z argumetů a dokazování. A tak, ačkoliv stále hřeším, padám a vidím ten ohromný zástup svých stínů a vin, niterné špatnosti a pokrytectví, o to víc se jakoby rozšiřuje vědomí Božího milosrdenství, které miluje nás všechny a obzvlášť ty, kterým v duchu říkáme "nepřátelé." 

Pokoj a dobro a radujme se.