Richard Rohr: Iniciace mužství

Každý mladý muž potřebuje muže, který ho bude vést, který mu bude předávat zkušenosti a který ho bude učit. Je to něco, co v dřívějších dobách bylo naprosto samozřejmé, ale dnes se toto duchovní otcovství, toto vedení vytrácí. Přes 80 % sebevražd páchají muži. Vidíme, že muže něco bolí.

Snad ve všech dobách i kulturách existovaly tzv. iniciační rituály, kdy mladý muž byl podroben zkoušce a musel projít rituálem, na základě kterého se stal dospělým. Často to byl rituál bolestivý, nebezpečný, ale jen tak se mohl stát dospělým mužem. V některých afrických kmenech to znamenalo, že mladý muž musel sám ulovit lva. Když přinesl jeho hřívu, stal se dospělým. Krásný rituál podstupovali mladí muži u Aboridžinců. To jsou původní obyvatelé Austrálie. Když mladý muž ukázal schopnost učit se, když ukázal, že svoji moc je připraven dát pro dobro společnosti, byl poslán na posvátné místo. Byl to prastarý lom, kde si z pazourku mohl vyrobit sekeru a v buši si potom vyrobil svou vlastní pokrývku, která náležela k jeho mužství. S touto novou sekerou a pokrývkou se potom slavnostně vrátil do vesnice. Toto bylo znamení toho, že už umí zacházet se svou mocí a že ji nebude zneužívat. Dospělí muži to všechno schvalovali. Tento vzorec u Aboridžinců trval pět tisíc let. Pět tisíc let zde měli své rituály, vyučovali mladé muže a přijímali je za dospělé. Až do doby, kdy sem přišli angličtí a irští osadníci a tento rituál velice rychle zrušili. Snad to neudělali úmyslně, ale oni udělali jednu věc - všem mladým domorodcům rozdali sekery. Touto skutečností zrušili u domorodců disciplínu a systém ocenění. Mladí muži, aniž by tak procházeli učením a důležitými rituály, se sami prohlásili za muže a najednou, aniž si to sami museli vydobýt, měli moc, aniž by s ní uměli zacházet. Mužství zde tak ztratilo svoji důstojnost a duchovní vliv a navíc došlo k narušení celého ekosystému. Ten zmatek tam trvá dodnes. Není to stejná situace, jako když 17letý chlapec dostane klíčky od auta? Anebo když ten kluk vydělá najednou velké množství peněz? Nebo když nedospělý americký voják dostane moc nad iráckými zajatci? Chybí zaučování, chybí rituály, chybí moudří muži, kteří povedou druhé. Pouze informace nestačí. Někdo nás musí vést. A běda, jakmile člověk dostane do ruky sekeru, symbol moci, se kterým ještě neumí zacházet! 

V Ježíšově době ještě fungovaly rituály, mladí muži vyhledávali své mistry a učili se u nich. Ježíš je náš Mistr, on nás učí, vede, pomáhá na cestě růstu. To slovo Mistr znamená ještě něco trochu jiného než učitel. Učitel učí pozvolna a pomalu uvádí žáka do tajemství. Mistr přechází okamžitě k jádru věci. Přeskakuje to, co učitel nemůže přeskočit, nevysvětluje a najednou bác - najednou přistane velice rychle a radikálně pravda. Co byla první Ježíšova slova? "Naplnil se čas a přiblížilo se Boží království. Změňte smýšlení a věřte evangeliu!" Bác! Jasná pravda, rychle a bez vysvětlování. Tak učí Mistr. Mistr se také nebojí udělit žákovi lekci ponížení. Někdy úmyslně poníží svého žáka a sleduje jeho reakci. A pokud se žák brání, tak Mistr ví, že žáka čeká ještě dlouhá cesta. Že v žákově srdci je stále ještě příliš mnoho sobectví. Mistr tak cíleně znejisťuje svého žáka. On znejisťuje jeho falešné já. To je něco, co dnes lidé odmítají tolerovat! Učedníci neváhali a šli za Mistrem. Za Mistrem, který je měl rád a který jim právě proto také udělil v životě nejednu ostrou lekci. Ježíš je náš Mistr, je náročný. Záleží ale jenom na nás, jestli za ním půjdeme.

Richard Rohr - Adamův návrat