Očima nejmenších

Naše velikost je v tom, když se dokážeme sklonit a vidět jako ti nejmenší. Bůh se na náš svět díval vždy očima maličkých. Ti, kteří jsou v očích světa bezvýznamní a v našem obzoru téměř neviditelní, jsou zároveň klíčem k záchraně. Věřím, že oči malé Bernardetty skutečně spatřily Pannu Marii. Nikoliv "jako", ale skutečně. Věřím, že oči nemocných vidí pravdu, ale oči zdravých ji vidět zkrátka nemohou. Velkým, silným a úspěšným se to nebude líbit. Vždyť toho už tolik dosáhli a chtějí dosáhnout, jsou tak oslniví.

Když v roce 1211 vyjádřil sv. František své přání, aby se jeho společenství nazývalo řádem Menších, ukázal zároveň k jedinému pokladu, který má: "maličkým patří království Boží". František nevymyslel nový teologický směr, ani nepřišel s žádnou novou doktrínou. Jen se dokázal podívat očima nejmenších, tak uviděl Krista (nikoliv jako přízrak, ale jako skutečnost - zraněnou, vystrašenou, malomocnou, chudou, neúspěšnou). Tím, že se Fratnišek sklonil, tak znovu ukázal směrem, kterým je možné jít k Bohu. 

Bůh se na náš svět díval vždy očima maličkých.