K svátku Jana Evangelisty

Svatý Jan a Ježíš, neznámý autor, Museum Mayer van den Bergh
Svatý Jan a Ježíš, neznámý autor, Museum Mayer van den Bergh

A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. (Jan 1, 14). Autor těchto slov má dnes svátek. Písmo o něm říká, že položil svou hlavu na Ježíšovu hruď, čehož si všímali všichni velicí malíři a sochaři minulých staletí. Dnes je tento obraz téměř zapomenutý, nebo se zvláštním způsobem stal něčím, na co se nejsme schopni pohlédnout? 

Richard Rohr mluví o tom, že by si dnes mohl Jan vysloužit nálepku "homosexuál". Kdyby to nebylo napsáno v Bibli, tak by se kdejaký fundamentalista pustil snad i do Ježíše. Takhle se přece správní muži nechovají. Dotýkat se jiných mužů, objímat je, políbit je, to si my chlapi prostě nějak nemůžeme stále dovolit. Oč lidštěji by vypadaly ekumenické bohoslužby, kdyby se přítomní kněží objali a nějakou dobu tak setrvali. Jistě by někdo mohl namítnout "ale to by se museli mít rádi". 

Hledání vztahu, lásky a přijetí, je stále něčím, co do církve nechceme pouštět. Znamenalo by to velmi riskovat svou pověst. Ve vztazích přece vždycky riskujete a víra je vždycky vztah. 

O ženách se říká, že jsou komplikované. Mužství současnosti ale není ani trochu jednoduché. Má se projevovat jako opora, ale všechno co udělá je okamžitě zpochybňováno. Jung by možná řekl, že Jan pouze poznal svou animu (ženskou část), nebránil jí, aby se projevila. Jan věděl, že tím rozhodně není ohrožena jeho mužská identita. 

Dokud bude "úchylné", "divné" a "homosexuální" všechno, co je ženskou částí muže, nebude tady žádné místo pro lidi, kteří chytí být plně sami sebou. 

---

text z roku 2016, upraveno 2017