Svatí hříšní

Za svůj život jsem poznal mnoho lidí, kteří za sebou měli nesčetné hříchy. Přišli protože už nevěděli jak znovu najít naději. Přesto mi od začátku připadali něčím zvláštní a svatí. Zračila se v nich tak silná touha po lásce, která se v nich mísila se slzami lítosti nad hříchem, kterého se dopustili. Byli stejní jako prostitutka v Evageliu, kterou zachránil Ježíš před kamenováním, stejná jako celník, který poznal Krista, a to ho tak změnilo, že všechno chtěl vynahradit a obrátil se. Svatost a hřích je z našeho lidského pohledu stejný jako plevel a pšenice. Když nebudeme vědět, jak vypadá plevel, pak se může klidně stát, že budeme ve svém životě odstraňovat pšenici, v domění, jak děláme správně. Přitom svatost a hřích žijí vedle sebe. Jsou v nás všech. Prostitutka může být ženou, která svůj život zasvětila sexu a také si tímto způsobem vydělává peníze. Ale může být i ženou, která touží po lásce, a chce milovat. Stejně tak i celník, který celý život okrádá lidi, snaží se urvat si co nejvíc, aby se zajistil. Když poznává oč vlastně jde, když se nechá zasáhnout láskou Kristovou, chce už jen vše vrátit a vynahradit čtyřnásobně.