Uzdravující blízkost

Dnes ráno jsme četli při modlitbě: "Tu k němu přivedou člověka hluchého a špatně mluvícího a prosí ho, aby na něj vložil ruku. Vzal ho stranou od zástupu, vložil prsty do jeho uší, dotkl se slinou jeho jazyka, vzhlédl k nebi, povzdechl a řekl: "Effatha," což znamená 'otevři se!' I otevřel se mu sluch, uvolnilo se pouto jeho jazyka a mluvil správně." (Mk 7,31-27)

Ježíš často uzdravoval dotykem. V blízkosti a něžné intimitě se člověk otevírá zázrakům. Davy a zástupy jen naslouchají a přemýšlejí. Někteří možná pochopí, jiní půjdou hledat zajímavější učení. Nicméně s Kristem se potkáváme v blízkosti (Ježíš si bere nemocného stranou!). Uzdravení se děje skrze otevření (Effatha). Vše se odehrává v intimitě, mnohem větší než jakou si křesťanská morálka umí představit (Dotkl se slinou jeho jazyka). Dnešní příběh jakoby naznačil původ všech našich nemocí, a tím je UZAVŘENOST. Abychom se nevystavili bolesti, abychom nebyli poznáni v naší pravé podobě, abychom se nezesměšnili, abychom nebyli viděni jak pláčeme.