Velikonoce v srdci

05.04.2020

 Sestry a bratři,

přeji vám všem Velikonoce v srdci, protože jinde je ani oslavit nemůžeme. Přeji nám všem, abychom se mohli setkat, jakmile to bude možné, a obejmout se. Tiše a bez zbytečných slov, bez povrchnosti.

Nyní nemáme žádné odpovědi. Jsme jako všichni - možná vyděšení, možná zklamaní z toho, že Bůh mlčí. Co jsme se měli naučit za desetiletí naší duchovní praxe, to se nyní učíme během pár dnů či hodin. Možná jsme i my sázeli na jistoty, na to, jak vše běží jako po drátku, jak všechno víme a máme, jak si vystačíme se svou neomylností, se svou církví. Nyní je svět - tak jako Kristus na kříži - docela nahý, a my jsme nazí s ním.

Chceme-li uchránit náš život, musíme jej ztratit, říká Ježíš. Rozumíme tomu však? Vždyť většina lidí se bojí, že po nás Ježíš chce, abychom umřeli. Že nebe bude až potom, po smrti. Jenže Ježíš tím nemíní naše tělo, ani naši duši. To by popíral sám sebe. On přece vždy křísil mrtvé, uzdravoval nemocné a vracel lidskou důstojnost těm, kteří ji ztratili. Nyní snad již víme, co tím bylo myšleno. Musíme umřít všem sporům a nenávisti, všemu pomlouvání a tvrdému srdci, umřít všemu bičování minulosti, umřít egoismu a narcismu, umřít spoléhání se na vlastní síly a chytrost. To všechno je tajemství velikonoční smrti. A mnohem víc.

Golgota je nám všem na dohled. Na kříži světa umírá Kristus a s ním v těchto chvílích všichni, které mocnosti světa obětovaly svým kšeftům a touhám po ovládání druhých. Zatímco se zmatení vůdci dohadují, k nám v těchto dnech potichu mluví Evangelium. A z něj i hlas anděla, který oznamuje učednicím a učedníkům: "Byl vzkříšen."

Jak jsme nechápaví. On je vzkříšen pokaždé, když milujeme. Protože musí být vzkříšen v srdci každého z nás. Nemůžeme milovat jako Bůh, ale můžeme milovat jako Panna Maria, jako Máří Magdalena, jako učedník pod křížem, jako celník, jako prostitutka. Před vypuknutím nákazy tu umírali lidé, byli nemocní, ale my jsme si říkali "mně se to netýká." Nyní vidíme, že ano. Nezměnilo se nic. Jen náš vlastní pohled. Buďme za to vděční, jakkoliv je to bolestivé. Prožívejme Velikonoce v srdci, sestry a bratři. Poslední slovo nemá nemoc či smrt, ale Kristus a Život.

Byl vzkříšen (Mt 27,7).

V lásce a pokoji, v modlitbách i touze po setkání

váš bratr Filip Štojdl