Vidět krásu

William Blake, Tušení nevinnnosti
William Blake, Tušení nevinnnosti

Přiznám se, že občas ráno vstanu a nevidím nic, než jen haldu povinností a cítím úzkost z toho, že všechno nestihnu. Poslední roky se tomuhle způsobu vstávání bráním tím, že si přečtu něco "nepraktického". Například nějaký kousek evangelia nebo pár veršů nějakého básníka, kterého mám rád. Dneska jsem otevřel Blakův Svět v zrnku písku. Stálo tam:

Andělův zpěv zněl,

když den nadcházel:

"Milost, soucit z běd

vysvobodí svět."

Když se díváme na krásu, vidíme království nebeské. Starosti nám nepomůžou, každý den se člověk musí zastavit, aby mohl jít dál. Zastavit se a vidět svět v zrnku písku, dívat se jako dítě, radovat se, protože království nebeské je ukryté v kráse rostlin, lidí, zvířat i v mlze, kterou poslední dny začíná naše cesta. Ježíšův způsob takového vidění byl následující: 

"Pohleďte na ptáčky a rostliny a pochopíte to." (Mt 6, 25-34)