Zelený čtvrtek: Jediná bohoslužba

09.04.2020

Zelený čtvrtek. Dnes je svátek přijímání. Ježíš se svými učedníky večeří, bere do rukou chléb a kalich s vínem, a dává všem, kteří to potřebují nejvíc. Eucharistie je tu pro nás hříšníky, je to lék, posila duše i těla. 
V čase, kdy je kostel zavřený, jsem se rozhodl při bohoslužbě sedět, stejně tak jako to dělám při modlitbě v lese, nebo u řeky. 
V evangeliu čtu například "Ježíš usedl, zavolal svých Dvanáct a řekl jim: "Kdo chce být první, buď ze všech poslední a služebník všech." 
Zdá se však, že člověk si občas potřebuje sednout na zadek, svléknout nažehlený hadry a třeba jenom v džínách a tričku, v sedě naslouchat Bohu, přestat řídit svůj život jako firmu, odložit zlatá chrastítka a být jen tak s Kristem. Aby si uvědomil, co Ježíš myslel tím, že je služebníkem všech, když umýval učedníkům nohy. 
Dívám se na náš hliněnej kalich a něco malého mi dochází. 
Nesejde na našich maskách a černých nebo zlatých rouchách, zlatých korunách, ručně šitých oblecích a botách na míru, ani na tom zda sedíme, stojíme, klečíme nebo se vznášíme sto metrů nad zemí. Záleží na otevřeným srdci a ochotě přijímat život, který nedává církev, ale Kristus sám. Ano ten bosej král s korunou trnovou.
To největší, co můžeme udělat pro někoho, kdo nám něco dává, je to přijmout. Protože ne my jemu, ale On nám slouží. To je totiž ta pravá, jediná a nefalšovaná bohoslužba.