Žít z Lásky

V ten večer Lásky zněla Ježíšova
řeč bez příměrů: Kdo mě chce mít rád,
nechť celý život dbá na moje slova
a v jeho srdci budu přebývat.
Otec i Já v něm místo nalezneme,
navždycky budeme je v lásce mít
a naším pokojem a láskou obdařené
pak bude žít.

Žít z Lásky je chránit Tě ostražitě,
jsi Boží Slovo! Nestvořený Syn!
Ježíši Božský, víš, jak miluji Tě!
Duch Lásky objímá mě ohněm svým
a Otce srdcem přitahuji k zemi
a nepřestanu nikdy velebit.
Trojice svatá, budeš ve vězení
mé lásky žít!

Žít z Lásky, to je život z Tvého žití,
jsi blaho vyvolených, slavný Král!
V Hostii žiješ pro mne - světu skrytý...
I já se světu skrývám, jak sis přál.
Zamilovaní samotu si přejí,
na srdci srdce společně chce bít;
pod pohledem Tvým mohu nejšťastněji
jen z Lásky žít!

Žít z Lásky, Pane můj, to přece není
na vrchol Tábora stavět svůj stan;
spíš s Tebou žít kalvarské utrpení,
v němž pohled na kříž pokladem je nám!
Na nebi budu živa v samém štěstí,
tam místo zkoušek bude jas a klid;
zde na zemi však chci i při bolesti
jen z Lásky žít!

Žít z Lásky, to je dávat, dávat stále,
nežádat mzdu, neměřit, nevážit,
nepočítat, co dám a dávat stále,
vždyť láska nechce nic než obdařit.
Božskému Srdci, Lásce rozlévané
jsem všechno dala; bez břemen chci jít...
Zbývá mi jen bohatství darované:
smět z Lásky žít.

Žít z Lásky je žít z bázně vymaněný,
zapomnět na chyby a selhání.
Po hříších mých už ani stopy není,
nebeským ohněm byly smazány.
Ty svatá výhni, něžné, čisté plání,
Tvé ohnisko již nechci opustit.
Tam, Ježíši, chci zpívat bez ustání
a z Lásky žít!

Žít z Lásky, to je uchránit sám v sobě
nezměrný poklad v džbánu hliněném.
Můj Milovaný, víš, jak v každé době
jsem slabou třtinou, nikdy andělem.
Padám-li v každé hodině, jež míjí,
Ty s Láskou zvedáš mě, pomáháš jít...
Dík za tu milost... Stále dáváš mi ji,
smím z Lásky žít.

Žít z Lásky znamená plout bez přestání,
do srdcí vlévat pokoj, radost, smích;
Můj Pane, útrpnost mě popohání,
vidím Tě v duších - v sestrách - v bližních svých.
Cit k bližním - to je hvězda jediná má;
mou přímou plavbu vede její svit.
Na lodní plachtě deviza je psána:
jen z Lásky žít.

Žít z Lásky znamená: když Ježíš dřímá,
být klidný v loďce bouří smýkané.
Nevzbudím Ho. Srdce dost důvěry má,
že u nebeských břehů přistane...
Už brzy potrhá se závoj víry,
pak spatří oči mé Tvých očí svit.
Má láska zvedá loď nad vodní víry,
chci z Lásky žít.

Žít z Lásky znamená, můj Božský Pane,
prosit Tě, abys knězi oheň vlil
do duše svaté, ať se čistší stane
než andělé, jimiž ses obklopil!...
Svou nesmrtelnou církev ochraň, Pane,
hleď, její dcera prosí o soucit
a s oběťmi za ni už nepřestane,
chce z Lásky žít!

Žít z Lásky, to je stírat krev z Tvých skrání,
vyprosit odpuštění pro hříšné,
vyprosit milost, která je pak chrání
a učí navždy chválit jméno Tvé...
Rouhání proniká až k srdci mému
a v touze tuto hanbu zahladit
klaním se Tvému nejdražšímu Jménu,
chci z Lásky žít!...

Žít z Lásky, to jsou Mariiny činy:
slzami Tvoje nohy omývat,
polibky, vlasy, mastmi vonícími
k nim měkce přilnout jak hebký šat.
Pak nádobku vzít obzvlášť drahocennou
a vonným nardem Tvář Ti osvěžit.
Vůně, již do Tváře Ti vetřu jednou,
je lásky cit!

Žít z Lásky prý podivné šílenství je!
"Nech toho zpěvu", kdekdo radí mi,
"na světě člověk jenom jednou žije,
využij proto každé vteřiny!" ...
Milovat Tě je ztráta k zúrodnění! ...
Můj Pane, přijď si všechno, co jsem, vzít.
Chci se zpěvem opouštět tuto zemi
a z Lásky mřít.

Mřít z Lásky - ten sen domovem je u mne,
o slasti mučednictví často sním.
Andělé, laďte harfy stříbrostrunné,
cítím, že končím s tímto vyhnanstvím! ...
Hořící šípe, spal mě bez váhání,
po chvilce chvilku těžko je mi žít!
Ježíši Božský, splň mé vroucí přání:
chci z Lásky mřít!

Mřít z Lásky, to je všechna naděje má!
Až uzřím, že má pouta jsou tatam,
Samotným Bohem budu odměněna,
jiného nechci nic, nic nežádám.
Kéž dá mi vzplanout láskou víc než dosud,
toužím Ho vidět, navždycky s Ním být,
je nebem mým, kde splní se můj osud:
jen z Lásky žít!!...

Z knihy Básně sv. Terezie z Lisieux