Narovnej se

Invokace

V tichu tohoto okamžiku se vracím do svého těla. Ať se mé srdce nezalekne jeho příběhu,

protože právě zde přebývá tvá sláva, Bože.

Evangelium

"Ježíš ji uviděl, zavolal ji k sobě a řekl: 'Ženo, jsi zbavena své nemoci.' A položil na ni ruce; ona se ihned narovnala a velebila Boha." (Lk 13,12–13)

Reflexe

Žena s ohnutými zády žila osmnáct let v těle, které bylo považováno za "nedostatečné." Její tělo neslo tíhu nejen fyzickou, ale i společenskou – tíhu pohledů, soudů, posměchu a pohrdání. Možná tak viděla i sama sebe. Ježíš ji vidí jako Boží dítě a její tělo zahrnuje soucitem, láskou a požehnáním. Chce, aby se mohla znovu narovnat. Kolik z nás žije v tělech, která byla označena jako "příliš" nebo "málo"? Celý život se sám trápím tím, že jsem buďto příliš malý, tlustý a nedostatečný ve všech ohledech. Vnímám sám sebe jako zrůdu, které by se mohl dotknout jen šílenec. A přece poznávám zároveň obrovský dar Ježíšova pohledu. Pokud jsem dostatečně bdělý a přítomný, vím, že je to jinak. Ale tak jako každý, i já potřebuju cítit a vnímat, a nejen si "něco" myslet. Ježíš však přichází, aby obnovil naše držení těla. Aby nás postavil doprostřed komunity se slovy: "Tady je tvé místo. Tvé tělo je dobré. Tvé tělo je hodné světla."

Modlitba

Ježíši, který vidíš mé tělo. Narovnej ve mně to, co se ohnulo pod tíhou slov, soudů a strachu.

Nauč mě stát vzpřímeně v důstojnosti, kterou jsi mi dal.

Dýchání

Nadechni se pomalu.

"Přijímám své tělo."

Vydechni dlouze.

"Pouštím cizí soudy."

Narovnej páteř, jemně, bez tlaku.

"Jsem nesen."

Zvedni bradu o milimetr.

"Jsem hodný světla."

Rituál

Postav se. Pomalinku zvedni ramena dozadu a otevři hrudník.

A pak tiše řekni: "Tady stojím. V plné důstojnosti."

Mantra

"Mé tělo je místem Boží slávy."

Otázka

Kde ve svém těle cítím teplo a přijetí?