HOMILIE: Neboj se a věř národe Český

Sestry a bratři ve víře,

scházíme se v čase, kdy si naše země brzy připomene události srpna 1968 — vpád cizích vojsk, který znamenal porušení svobody, narušení důvěry a bolestný zásah do života jednotlivců i celé společnosti. Tato vzpomínka znovu otevírá otázku: Jak žít jako lidé svobodní? Jak obstát v časech nejistoty, manipulací a tlaků?

Dnešní evangelium podle Lukáše, kapitola 12, verše 32 až 48, přináší výzvu, která je nesmírně aktuální i dnes: Nebát se, být bdělí a věrní, vážit si svobody, která nám byla svěřena, a odmítat všechny formy machinací — i těch politických.

"Neboj se, malé stádo"

Ježíšovo oslovení "malé stádo" je nesmírně něžné. Nepromlouvá k davům, ale ke svým blízkým — učedníkům, církvi, skupině věřících, která se nebojí být menšinou. Slovo "stádo" odkazuje na starozákonní obraz Boha jako pastýře, který se stará, vede a chrání. A právě "malé stádo" má zaslíbení: "Neboť vašemu Otci se zalíbilo dát vám království."

Není to tedy síla, počet ani vliv, co rozhoduje o Božím díle ve světě. Je to víra, připravenost a ochota svěřit Bohu svůj život.

V dobách, kdy svoboda není samozřejmá, kdy vnější tlak nutí k mlčení či ke kompromisům, zaznívá Ježíšovo "nebojte se" jako výzva k odvaze, k projevu víry a postavení se za to, co je správné.

Svoboda a poklad v nebi

Kristus vybízí: "Prodejte, co máte, a dejte dary potřebným." To není výzva k bezmyšlenkovitému vzdání se všeho, ale k osvobození se od závislosti na majetku, na jistotách tohoto světa a na strachu. Skutečná svoboda začíná tam, kde se člověk přestává bát, že ztratí to, co drží ve svých rukou, a otvírá srdce druhým. Dávání je projev víry, že Bůh se postará, že poklad, který získáváme, není materiální, ale věčný.

Každá generace má svou zkoušku věrnosti a odvahy. V roce 1968 lidé zažili, co znamená přijít o svobodu, být vystaven manipulaci, lži a nátlaku. Mnozí však nalezli sílu postavit se zlu, odmítnout kolaboraci, zůstat v pravdě. Dnešní text není jen vzpomínkou — je výzvou i pro naši dobu, abychom si vážili svobody, kterou jsme přijali, a nenechali ji ukrást politickými machinacemi, strachem či lhostejností. Náš největší poklad je v nebesích — a tam, kde je náš poklad, tam je i naše srdce.

Bdělost a připravenost na Kristův příchod

Ježíšova podobenství o svatební hostině, zloději v noci a věrném služebníku zdůrazňují jednu věc: bdělost. Nejde jen o to čekat na konec časů, ale žít každý den s vědomím, že život je Boží dar a příležitost ke svědectví.

Být připraven znamená nebýt lhostejný, nerezignovat na zlo, nebát se vystoupit proti nespravedlnosti, nezapojovat se do machinací, které jsou v rozporu s evangeliem Kristovým.

V době zkoušek se ukazuje, zda jsme "měli bedra přepásaná a lampy hořící". Bdělost znamená, že se nenecháme ukolébat pohodlím, že neztrácíme citlivost pro potřeby druhých, že jsme připraveni nést i osobní riziko kvůli pravdě a svobodě. Vždyť Kristus nám slibuje, že věrnost nebude zapomenuta — naopak, On sám bude sloužit těm, kdo zůstali bdělí a odešli do temnoty světa s rozsvícenou lampou víry.

Odmítnutí machinací a odvaha svědčit

V aktuálním kontextu naší společnosti, kde hrozí návrat manipulací, rozdělování a zneužívání moci, jsme voláni být nejen svědky, ale i aktivními strážci svobody. Ježíšův odkaz vybízí k tomu, abychom se nebáli projevit — a to nejen slovy, ale i skutky. Být křesťanem v dnešní době znamená odmítnout politické machinace, které popírají hodnoty evangelia, odmítnout spolupracovat se zlem, i kdyby to znamenalo nevýhodu nebo ztrátu.

Náš Pán nebyl politickým předákem, ale jeho život i smrt jsou výzvou ke svobodě ducha, ke službě pravdě, ke statečnému postoji proti útlaku a lži. Tam, kde je třeba obhájit důstojnost člověka a hodnotu pravdy, tam musí být slyšet i hlas církve.

Věrnost až do konce

Kdo věrně čeká na Pánův návrat, ten se nebojí ani budoucnosti, ani mocností tohoto světa. Věrnost je každodenní postoj — ve vztazích, v práci, v církvi i ve společnosti. Není to laciná naivita, ale vědomé rozhodnutí postavit se na stranu Krista, i když to znamená jít proti proudu, odmítnout účast na nečestnosti, povrchnosti nebo lhostejnosti.

Ježíš slibuje požehnání těm, kdo zůstávají věrní — a také varování těm, kdo vědí, co je správné, ale nekonají podle toho. Kdo skutečně poznal vůli svého Pána, ten nemůže zůstat stranou v hodině zkoušky.

Závěrečná výzva

Milé sestry a bratři, nebojte se projevit. Nebojte se být světlem, které svítí i v době temna. Nebojte se odmítnout to, co je v rozporu s evangeliem Kristovým. Važme si svobody, neboť je vzácným darem, za který mnozí zaplatili vysokou cenu — v roce 1968 i dnes.

Ať nás Ježíšovo "neboj se, malé stádo" provází každý den. Ať nás ujištění o Božím království vede k odvaze, k věrnosti a k lásce, která nezná kompromisy s mocí ani s manipulací. Žijme jako lidé svobodní — s pokladem v nebi, s lampou víry a srdcem otevřeným pro Boží vůli.

Amen.

Kázání bratra Filipa na text Lukáš 12:32–48 k nedělnímu setkání věřících v Nerestském lomu.