Přátelé, toto je jen malé osobní a veřejné svědectví, kterým navazuji na své kroky poté, co jsem vzal zpět do svých rukou dar života a ve svých jednapadesáti letech už nechci promarnit ani kousek. Věřím, že vy, kteří mne znáte, pochopíte oč zde běží.

Tento dopis jsem rozeslal svým přátelům a bývalým kolegům v Církvi československé husitské. Někteří "privilegovaní duchovní" mne dopředu varovali, abych to nedělal, že v CČSH není místo pro jakékoliv formy omluvy. Nevěřím tomu a zveřejňuji ho proto také i zde, protože věřím v opravdovost, přímost a zřetelnost, jež nepotřebuje vnější lesk, ale...

Sestry a bratři. Dnes večer nenechávejme své starosti v předsíni kostela, kaple, modlitebny nebo svého pokoje, kde právě jsme. Přinesme je sem v jejich syrovosti – v křeči ramen, v mělkém dechu, do sevřeného žaludku nebo unavených nohou. Jsme součástí tekuté doby v níž se téměř vše drolí pod rukama. Informace, zprávy, různá prohlášení, to vše se...

Nyní bych tu nestál a nenabízel pomoc, nebýt milosti, lidí a velmi tvrdých zkušeností. V životě jsem přišel takřka o všechno. Když umřel můj táta, rozvedl jsem se a přestěhoval jinam. Pak jsem začal pít a můj život se zhroutil. Přestal jsem být knězem a stal se ze mě na několik let jen alkoholik. S odstupem času však můžu docela...