Z deníků

A dítě se ho zeptalo: Kdy člověk přestane být vinen? Kdy to skončí? Byl potichu a uhnul očima. Jen zlehka se dotkl rány na břiše. Staré jako on sám. Tam, kde byl spoután pro zrození. Spravedliví neví o čem je řeč.Vždyť oni jsou pevní. Nekolísají, nepadají,a všemu rozumí. Zůstali spolu ještě dlouho. Sami v tom světle svíčky na oltáři. Lhostejní všem, jen ne svým otázkám.