Když se ego unaví

Invokace

Ať se ve mně otevře prostor, kde mohu slyšet hlas, který je starší než moje strachy a pravdivější než moje ambice.

Evangelium

"Nebudete-li jako děti, nevejdete do království nebeského." (Mt 18,3)

Reflexe

Zralý člověk zcela jistě došel do bodu, kdy musel rezignovat. Všechny scénáře, představy a systémy prostě selhaly. A tady se rodí opravdu celiství lidé, kteří přestávají podléhat neurotické kultuře, dovedou se postavit proti tlaku, který nás nutí být mladší, úspěšnější, rychlejší a dokonalejší. Na tomto místě se dějí skutečné zázraky: odkládání a vzdávání se stávají hojností, život svobodou a smysl se propojuje s přírodou. Tady smíme žít nikoliv proto, abychom obstáli, ale zkrátka proto, že je to dobré.

Modlitba

Bože, který mě voláš do hloubky, dej mi odvahu pustit to, co už není pravdivé. Nauč mě žít z nitra, ne z očekávání světa. Ať mé ego ustoupí, aby mohla mluvit duše.

Dýchání

Polož ruku na srdce.

"Tady mluví duše."

Polož ruku na břicho.

"Tady roste odvaha."

Znovu se nadechni.

"Jdu dál."

Rituál

Najdi si klidné místo atiše řekni: "Nemusím být tím, co svět očekává."

Mantra

"Když ego povolí, duše začne dýchat."

Otázka

Co dnes mohu pustit, aby se ve mně uvolnilo místo pro to, kým skutečně jsem?