Liturgie SRDCE: 25. neděle v mezidobí (C)

Liturgie SRDCE 012 nevznikla pro slavnostní chvíle. Vznikla pro ty, kdo se lámou. Pro ty, kdo se v noci ptají, zda je ještě možné věřit. Pro ty, kdo prošli temnotou – depresí, ztrátou, vyhořením – a přesto zůstali stát. Třeba zlomení, ale ne zničení.

Tento text není jen modlitbou. Je mapou. Je svědectvím. Je výkřikem i tichem. Je určen rodičům, kteří nesou bolest i naději. Kmotrům, kteří chtějí stát věrně vedle. A všem pokřtěným – těm, kteří zapomněli, co znamená být ponořen do milosti, i těm, kteří to nikdy neslyšeli.

SRDCE 012 je liturgie pro tělo. Pro duši. Pro komunitu, která se nebojí přiznat, že víra někdy krvácí. Že Duch svatý někdy přichází jako vítr, který rozmetá staré konstrukce. A že právě v tom je naděje.