Meditace #220

Meditace: Cesta, která vypadá jako ztráta

"Kdo chce jít za mnou, ať zapře sám sebe, vezme svůj kříž a následuje mě. Neboť kdo by chtěl svůj život zachránit, ztratí ho; kdo však svůj život ztratí pro mě a pro evangelium, zachrání jej."
(Marek 8,34–35)

Ježíš neříká: "Uctívej mě."
Říká: "Následuj mě."
A to je něco zcela jiného.

Cesta, kterou nabízí, není snadná.
Je to cesta, která vypadá jako ztráta.
Cesta, která vede dolů, ne nahoru.
Cesta, která nás zve, abychom pustili to, co jsme si mysleli, že musíme chránit – svou identitu, své jistoty, svou kontrolu.

Richard Rohr říká, že jsme z Ježíše udělali náboženství, místo abychom přijali jeho způsob života.
Jeho zranitelnost.
Jeho lidskost.
Jeho ochotu být mostem – i když to znamená být pošlapán z obou stran.

Kříž není jen nástrojem vykoupení.
Je vzorem života.
Je cestou, která nás učí, jak milovat, jak odpouštět, jak se vzdát – a přesto neztratit.
Jak prohrát – a přesto zvítězit.

Otázky k rozjímání:

• Co ve mně se brání této cestě?
• Kde se snažím "zachránit svůj život" – a co by se stalo, kdybych ho pustil?
• Jak dnes mohu nést svůj kříž – ne jako břemeno, ale jako způsob lásky?

Modlitba následování

Ježíši,
nechci tě jen obdivovat.
Chci tě následovat.

Uč mě zapřít sám sebe –
ne v sebezničení,
ale v důvěře,
že tvá cesta je cestou života.

Uč mě nést svůj kříž –
ne jako trest,
ale jako znamení lásky,
která se dává až do krajnosti.

Uč mě ztrácet –
a přitom nacházet.
Pouštět –
a přitom přijímat.
Umírat –
a přitom žít.

Ať se má víra nestane únikem,
ale cestou.
Cestou, která vede skrze kříž
do vzkříšení.

Amen.