Meditace #225

 Stín a nevýslovná skutečnost

Zemřeli jste a váš život je ukryt s Kristem v Bohu. (Kol. 3:3)

Biblické rozjímání

Apoštol Pavel nám připomíná, že naše pravé já není to, co vidíme na povrchu, ale to, co je skryté v Bohu. Toto já není definováno našimi úspěchy, selháními ani tím, jak nás vnímají druzí. Je to hlubší identita, která se odhaluje skrze milost a pravdivost. Abychom ji mohli objevit, musíme se podívat i na to, co jsme potlačili – na náš stín.

Rozjímání 

Na osobní úrovni je náš stín vším, čím bychom nebyli – to, co jsme se naučili odmítat, skrývat nebo potlačovat. Richard Rohr nám připomíná, že stín není jen negativní – často v něm leží i naše nevyužité dary, tvořivost a naděje. Stín je jako postava v našich snech, která nás pronásleduje, ale zároveň nás může vést k uzdravení a celistvosti. Práce se stínem znamená vzdát se své persony – masky, kterou jsme si vytvořili, abychom byli přijímáni. Čím více jsme na tuto masku připoutáni, tím více stínu máme. Duchovní život bez práce se stínem může vést k iluzím a fanatismu. Pravá duchovní cesta vede k integraci – k přijetí i těch částí nás, které jsme se naučili odmítat.

Meditační praxe

• Posaď se pohodlně a zavři oči.

• Vnímej svůj dech – nádech, výdech.

• Představ si, že před tebou stojí tvůj stín – postava, která tě možná zneklidňuje.

• Podívej se jí do očí a řekni: "Vítám tě. Jsi součástí mě."

• Sleduj, co se v tobě děje – pocity, obrazy, vzpomínky.

• Dýchej s tím, co přichází. Nesnaž se nic měnit.

• Na závěr poděkuj svému stínu za to, že ti ukazuje cestu k celistvosti.

Závěrečná modlitba

Bože, který vidíš i to, co já nevidím,
pomoz mi přijmout svůj stín.
Dej mi odvahu být pravdivý,
moudrost rozpoznat, co je skutečné,
a lásku, která objímá celé mé já.
Ať se skrze temnotu rodí světlo,
ať skrze stín poznávám Tebe.
Amen.