Bezmocnost a přítomnost

Přiznali jsme si, že jsme vůči alkoholu bezmocní – že se naše životy staly nezvladatelnými. (První krok z Dvanácti kroků)

Rozjímání

Richard Rohr někde píše poměrně podstatné: "Dokud neexistuje člověk, situace, událost, myšlenka, konflikt nebo vztah, který nedokážeme "zvládnout", nikdy nenajdeme Pravého Správce. Bůh nebo Život se tedy postará o to, aby se nám do cesty dostalo několik věcí, které sami nezvládneme. Lidé, kteří se sami vypracovali, a všechny hrdinské spirituality se budou snažit silnou vůlí a odhodláním vytvořit si ještě silnější já – aby se znovu dostali do rukou a zdánlivě měli vše pod kontrolou. Většina lidí to obvykle obdivuje, aniž by si uvědomovala neochvějnou, někdy pyšnou a nakonec strnulou osobnost, která bude dlouhodobým výsledkem. Je to imperiální ego, které musí odejít, a pouze bezmocnost může tuto práci vykonat správně. Jinak se snažíme zinscenovat svou vlastní transformaci podle vlastních pravidel a s vlastní mocí – což tedy ze své podstaty transformace není! Zdá se, že si v žádném případě nemůžeme zinscenovat ani řídit svou vlastní konverzi. Pokud se snažíme změnit své ego s pomocí svého ega, máme jen lépe maskované ego!"

Meditační praxe

• Posaď se pohodlně a zavři oči.

• Vnímej svůj dech – nádech, výdech.

• S každým nádechem si tiše řekni: "Odevzdávám."

• S každým výdechem: "Důvěřuji."

• Pokud přijde myšlenka, pozdrav ji a nech ji odejít jako mrak na obloze.

• Představ si, že padáš – ale ne do prázdna, nýbrž do Boží náruče.

• Zůstaň v tomto prostoru několik minut, v tichu a přítomnosti.

Závěrečná modlitba

Ó Bože, cítili bychom se dobře, kdybys nám dal vzorce, vyslyšel modlitby a naplnil naději. Ale ty nás voláš za hranice pohodlí. Ale Bože, život nás staví naruby. Čelíme rozvodům nebo potratům, finančním problémům nebo nejistotě v zaměstnání a lidé, které milujeme, jsou zmítáni nemocemi, osamělostí, bezdomovectvím nebo závislostí. Bojíme se. Nemáme adekvátní odpovědi. A někdy tě nemůžeme najít. Nebo nemůžeme najít osobu, v kterou jsme doufali, že to budeš. Kéž se naučíme důvěřovat, že v práci nespíš. Že jsi na nás nezapomněl. Že jsi nám blízko jako náš dech. Dej nám odvahu pokračovat. Trpět s nadějí, že jsi přemohl svět. Kéž nás Tvá přítomnost znovu a znovu ohromí. Abychom i když máme pocit, že jsme na dně, uvědomili si, že jsme padli do Tvého náruče, protože není místo tak hluboké, tak temné nebo tak děsivé, kam by Tvá přítomnost nemohla dosáhnout. Ve jménu Toho, kdo může utišit moře pouhými slovy, amen.