Meditace #239

29.07.2025

Úvodní biblické čtení

"Každý, kdo miluje, z Boha se narodil a Boha zná. Kdo nemiluje, nepoznal Boha, protože Bůh je láska." (1J 4,7-8)

Rozjímání

V dnešní uspěchané a intelektualizované době máme sklon vnímat jednotu, propojenost a vědomí často jen na úrovni abstraktních konceptů nebo filozofických diskusí. Skutečná jednota však začíná v konkrétní zkušenosti s druhým člověkem, zejména s tím, kdo je slabý, přehlížený nebo zranitelný.

Nelze věřit v jednotné vědomí, pokud vylučujeme nebo marginalizujeme kohokoli – ať už ženy, lidi s jinou sexuální orientací, náboženskou či etnickou menšinou, anebo ty, kteří žijí s mentálním postižením. Právě tito lidé, často odstrčení na okraj společnosti či zcela zapomenutí, mohou být nečekanými nositeli světla. Ve světě, kde je výkon a rychlost často považována za měřítko hodnoty, zůstáváme slepí vůči skutečné kráse, která překračuje všechny povrchní rozdíly.

Dvacet let zkušeností s lidmi s mentálním postižením mne naučilo, že opravdové světlo a hluboká moudrost se mohou skrývat tam, kde bychom je podle povrchních měřítek nečekali. Oči se nám mohou otevřít teprve tehdy, když jsme ochotni naslouchat, vnímat a být doopravdy přítomní. Každý člověk je nositelem nepředstavitelné krásy – tato krása je zde pro ty, kdo se nebojí pozorně se dívat.

V okamžicích, kdy se dokážeme odtrhnout od vlastního spěchu, očekávání i intelektualizace a pouze bděle vnímat přítomnost druhého, zažíváme hluboký klid a sladký bod úžasu. V takových chvílích se stáváme skutečně sjednocenými s každým člověkem a můžeme prožívat lásku bez podmínek.

Vidět dítě s Downovým syndromem, jak září radostí, může zbořit hranice našich předpokladů a přivést nás do svátosti sjednocujícího vědomí – do prostoru, kde stín i světlo koexistují a kde božská energie tichounce šeptá: "Podívej! Věnuj pozornost! To je vše, co potřebuješ vědět."

Modlitba

Bože, prameni veškeré lásky, otevírej nám oči, abychom viděli krásu v každé lidské bytosti, zvlášť v těch, kteří jsou často opomíjeni nebo znevýhodněni. Dej nám sílu vnímat jednotu všeho stvořeného, abychom nikdy nikoho nevylučovali ze svého srdce ani z komunity tvé episkopální církve. Uč nás bdělé pozornosti, abychom byli skutečně přítomní – a nechali skrze nás proudit Tvou bezpodmínečnou lásku tam, kde je nejvíce potřeba. Ať poznáváme, že pro skutečnou jednotu vědomí není žádná podmínka – jen otevřené srdce a ochota vnímat světlo v druhých. Amen.