Meditace #254

Biblické čtení

Kazatel 1:2–4

"Marnost nad marnost, řekl Kazatel, marnost nad marnost, všechno je marnost. Co má člověk z veškeré své práce, kterou vykonává pod sluncem? Jedno pokolení odchází a druhé přichází, země však trvá navěky."

Rozjímání

Vědomí pomíjivosti je pro naši komunitu výzvou, neboť církev i kultura se zdají být věčnou pevností lidské paměti. Přesto každý úspěch, či role, všechny triumfy i omyly jednotlivců i kolektivů, nakonec podléhají zákonu času. Meditace nad slovy "Pryč, pryč, úplně pryč!" nás zve, abychom se odpoutali od vlastních ambicí, od touhy po slávě, od nadřazenosti, jež je často spojována s odborností. Smyslem není popírat dosažené, nýbrž je uznat jako přechodné a otevřít se hlubšímu poznání, které přesahuje pomíjivé hodnoty.

Modlitba

Bože, nauč nás žít ve svobodě od připoutanosti k vlastnímu úspěchu. Pomoz nám vidět vše, co dosahujeme, jako dar, který máme pro dobro druhých, ne jako zdroj své pýchy. Ať je nám dáno rozpoznat hranice lidského snažení a najít bezpečí v tom, co je věčné.