Meditace #264

Mějte z toho jen radost, moji bratři, když na vás přicházejí rozličné zkoušky. Vždyť víte, že osvědčí-li se v nich vaše víra, povede to k vytrvalosti. A vytrvalost ať je dovršena skutkem, abyste byli dokonalí a neporušení, prosti všech nedostatků. (Jakub 1, 2–4)

Svatost není výsledkem velkých činů, ale věrnosti v malých věcech. Terezie se před Bohem ničím nepyšní a přichází k němu se vším, co je slabé, nedokonalé, obyčejné. Každou minutu života obětuje z lásky k Ježíši, aniž by toužila po zásluhách – vše dělá pro radost Bohu. I po smrti chce konat dobro na zemi. Při každém "štípnutí komára", každé drobné oběti, dává Bohu prostor proměnit ji v dar lásky pro druhé. Důležité není dosáhnout dokonalosti, ale neustále se snažit a být Bohu k dispozici.

Pane, prosím, ať dokážu být věrný/věrná v maličkostech všedního dne. Dej, abych nikdy nepřestal/a toužit po spojení s Tebou, ať je má láska prostá a opravdová.