Oděv jako znamení

Svět, ve kterém žijeme, je plný hmotných věcí, které mají symbolický význam: světlo, oheň, voda, vítr, teplo, chlad a další. V každodenním životě existují také zkušenosti vztahů mezi lidskými bytostmi, které vyjadřují a symbolizují hlubší realitu, jako je sdílení jídla (jako projev přátelství), účast na protestním pochodu (jako projev solidarity) nebo spojení v národních oslavách (jako projev identity). Potřebujeme znaky a symboly, které nám pomohou pochopit, co se děje v současnosti nebo co se stalo dříve, a které nám dají povědomí o tom, kdo jsme, jako jednotlivci i jako skupiny.

Ježíš je velkým znamením a darem Otcovy lásky. Založil církev jako znamení a nástroj své lásky. I křesťanský život má svá znamení. Ježíš použil chléb, víno a vodu, aby nám pomohl pochopit vyšší věci, které nemůžeme ani vidět, ani se jich nemůžeme dotknout. Při slavení eucharistie a ostatních svátostí (křest, biřmování, smíření, manželství, kněžství, svátost nemocných) mají symboly (voda, olej, vkládání rukou, prsteny) svůj vlastní význam a uvádějí nás do spojení s Bohem, který je přítomný v každém z nich.

Jedním ze znamení v tradici církve z mnoha století je škapulíř Panny Marie. Je to znamení lásky k Marii, důvěry, kterou v ni její děti mají, a závazku žít jako ona. Slovo škapulíř označuje formu oděvu, kterou mniši nosili při práci. Postupem času mu lidé začali dávat symbolický význam: kříž, který měli každý den nést učedníci a následovníci Krista. Škapulíř se stal symbolem zvláštní oddanosti Matce Boží, a vyjádřením důvěry v její ochranu a také touhy být jí podobní v její oddanosti. Stal se tak znamením Marie.

Škapulíř pro nás znamená to závazek následovat Ježíše Krista, tak jako to činila Marie z Nazareta – dokonalý vzor všech Kristových učedníků. Tento závazek má svůj původ ve křtu, skrze který se stáváme Božími dětmi.

Panna Maria nás učí, být otevřeni Bohu a jeho vůli, která se nám projevuje v lidech, okolnostech a událostech našich životů; naslouchat Božímu slovu v Bibli a v životě, věřit v něj a uvádět do praxe jeho požadavky; modlit se neustále, jako způsob, jak objevovat Boží přítomnost ve všem, co se kolem nás děje; být aktivní v kontaktu s lidmi, být pozorný k jejich potřebám. Uvádí nás do společenství. Škapulíř nás vede k tomu, abychom žili jako autentičtí křesťané v souladu s učením evangelia, přijímali svátosti, vyznávali naše zvláštní přátelství k Marii, které by mělo být projevováno každý den – například modlitbou Zdrávas Maria, modlitebním čtením Písma, službou někomu v nouzi.

Škapulíř rozhodně není amulet, magie nebo jiný druh ochrany před problémy v životě, ale způsobem, jakým si v problémech uvědomíme, komu náležíme. Představuje rozhodnutí následovat Ježíše, jako to dělala Marie.