Úvod do LECTIO DIVINA v praxi

Lectio divina není pouhá technika čtení. Je to škola vnímání a důvěrnosti s Bohem, která vede od slova ke spočinutí. Zvláště v ignaciánské spiritualitě — kde se klade důraz na osobní zkušenost, kontemplaci a rozhodování — se Lectio stává mostem mezi Písmem a konkrétními kroky života.

Čtyři kroky, které tvoří cestu LECTIO DIVINA:

1. Lectio (čtení) – Pomalé a soustředěné čtení vybraného úryvku z Písma. Může jít např. o evangelium daného dne nebo text, který vyvolává vnitřní otázky.

2. Meditatio (rozjímání) – Zamýšlení se nad slovem, které oslovilo. Co mi chce Bůh skrze tento obraz, větu nebo příběh říci?

3. Oratio (modlitba) – Spontánní rozhovor s Bohem. Vyjádření úžasu, bolesti, vděčnosti, otázek… osobní reakce duše.

4. Contemplatio (spočinutí) – Tiché pobývání v Boží přítomnosti. Nejde o prázdnotu, ale o vědomé odevzdání, jednotu beze slov.

Příklad: Evangelium o bouři na moři (Mk 4,35–41)

Lectio: Mistře, tobě nevadí, že hyneme?

Meditatio: Co znamená přítomnost Krista v bouři mého života? Jsem připraven jej vzbudit, nebo mám důvěru, že nespí?

Oratio: Bože, často tě obviňuji z mlčení. Nauč mě vnímat skrytost v prostřed chaosu.

Contemplatio: Tiché dýchání s vědomím, že v mém nitru přebývá "ten, který přikazuje větru".

Ignaciánská optika: reflexe a rozlišování

Ignaciánský způsob duchovního života klade důraz na vnitřní svobodu, rozlišování duchů a ochotu poznat Boží vůli. Lectio divina v tomto kontextu není jen nástrojem zbožnosti — je laboratoří vnitřního rozhodování. Každý detail textu může být impulzem k hlubšímu uvědomění, vnitřnímu pohnutí nebo k pozvání ke změně.

Modlitba souhlasu: přechod od slov k čisté přítomnosti

Vedle klasické struktury Lectio existuje i tzv. **modlitba souhlasu**, kde člověk nevyužívá Písmo jako výchozí bod, ale vstupuje přímo do spočinutí — obvykle za pomoci jednoduchého slova (např. *klid*, *milost*, *ano*), které vyjadřuje jeho úmysl setrvat ve spojení s Bohem.

Tato forma je zvláště užitečná pro ty, kteří již prošli cestou studia a meditace a touží po čistém přebývání v Božím tichu. Nejde o prázdné soustředění, ale o aktivní důvěru.

Pro hledající, kteří touží po tichu a duchovním křesťanství (Duchovní cv. 2024, ze skript Filip M. Štojdla).