Víra: odvaha k chaosu

Evangelium

"Mistře, nedbáš, že hyneme?" On pak vstal, pohrozil větru a řekl moři: "Umlkni, utiš se!" ... A jim řekl: "Proč jste tak ustrašení? Což nemáte víru?" (Mk 4,38–40)

Reflexe

Víra není křečovité držení se starých jistot, ale schopnost projít bouří, aniž bychom se nechali rozdrtit. Richard Rohr říká, že duchovní cesta má tři fáze: Řád, Chaos a Nový řád. Většina náboženských lidí uvízne v té první – v rigiditě a pravidlech. Jenže skutečný růst vyžaduje pád, selhání nebo ztrátu – fázi chaosu. Bez ní se nestáváme moudřejšími, jen tvrdšími. Resilience není nic jiného než ochota pustit kontrolu nad svým "projektem vlastní spásy" a věřit, že na druhé straně tmy existuje vzkříšení. Štěstí není absence problémů, ale duchovní plod odvahy projít skrze ně, ne kolem nich.

Tělo

• Posaďte se a vnímejte své tělo jako loď na hladině.
• Při nádechu se mírně zakloňte, jako byste se odevzdávali vlnám: "Důvěřuji proudu."
• Při výdechu se vraťte do středu a uvolněte břicho: "Nepotřebuji mít kontrolu."
• Vnímejte napětí v rukou a vědomě je uvolněte na kolena dlaněmi vzhůru.

Praxe

Vzpomeňte si na jednu věc ve svém životě, která je právě teď "v nepořádku" nebo se rozpadá. Místo toho, abyste ji okamžitě opravovali nebo před ní utíkali, zkuste v tom chaosu dnes jen chvíli pobýt. Nechte věci být nejasné. Jako gesto víry udělejte malý, pomalý pohyb rukou od srdce směrem ven, jako byste otevírali prostor pro to, co přichází. Řekněte si: "Víra je odvaha projít skrze."