Jiná břemena ...

Invokace

Ať se mé srdce nezalekne toho, co uvidí, protože v každém stínu už přebývá tvé světlo.

Evangelium

"Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete pro své duše odpočinek." (Mt 11,29)

Reflexe

Neseme je v těle, v paměti, v očekáváních, která jsme si osvojili dřív, než jsme uměli mluvit. Neseme je v hlasech rodičů, učitelů, společnosti, kteří nám říkali, že musíme být výkonní, silní, nezastavitelní. Neseme je v ranách, které jsme přijali jako děti – když jsme byli označeni za líné, neschopné, nehodné. Neseme je v úzkosti, že nikdy nebudeme dostateční. Mluvíme tu o kříži, břemenech, o tom, co si vláčíme všichni nějakým způsobem. Obvykle, ale děláme víc, než je zapotřebí. Přetěžujeme se, protože se bojíme, že jinak zklameme. Někdy pracujeme tak tvrdě, že už ani nevíme proč. A naše tělo to nese jako rány bičem jehož údery se denně nemilosrdně opakují. Ježíšovo "jho" je naprosto jiné. Je to břímě svobody a radosti Božích dětí, které mají důvěru v tento i další den. Je to jho posvátného spojení v lásce a laskavosti, v poctivosti i pomoci sobě a druhým. Zde nacházíme konečně první stopy soucitu, neboť jsme už dávno přijati, a tak se už nemusíme zdržovat hledáním způsobů jak to "zařídit" a "kontrolovat."

Modlitba

Ježíši, který neseš mé břemeno, otevírám ti své rány, své strachy, své přetížení. Nauč mě přijmout tvé jemné jho, abych už nemusel nést to, co mě drtí.

Dýchání

Nadechni se pomalu.

"Přijímám jemnost."

Vydechni dlouze.

"Pouštím tvrdost."

Polož ruku na břicho.

"Tady začíná klid."

Polož ruku na srdce.

"Tady přebývá láska."

Znovu se nadechni.

"Mé jho je jemné."

Rituál

Najdi na svém těle místo, kde cítíš napětí. Polož na něj dlaň. Tři nádechy nech proudit přímo tam. A pak tiše řekni: "Nemusím to nést sám."

Mantra

"Mé jho je jemné, protože je neseno láskou."

Otázka

Jaké břemeno dnes mohu položit – nebo alespoň přestat nést sám?