Meditace #207

"Bůh jest jak čiré nic, je mimo zde a teď;
čím více výzkumů, tím dále mizí v šeď."
(Cherubský poutník)

Dnes se zastavme u paradoxu: Bůh není věcí, není myšlenkou, není ani cílem. Je tichým prostorem, který se otevírá, když se vzdáme potřeby mít kontrolu.

Smíření dnes znamená: přestat hledat Boha jako odpověď, a začít ho vnímat jako ticho mezi otázkami.

"Věř, jemné Božství jest jen nic a nadto nic;
když ničím je ti vše, pak teprv znáš je víc."

Když se nebojíme být "ničím" – bez masek, bez výkonu, bez strachu – tehdy se v nás může zrodit něco většího. Ne jako úspěch, ale jako přesah.

"Chceš vědět, kdo je Bůh? Slyš, jak to srdce cítí
v svém úzkém rozmezí: Bůh, to je přesah bytí."

Dnes se neboj být malý. Dovol si být tichý.
Dovol Bohu, aby byl tím, co přesahuje tvé hranice.

"Mé poslední je Bůh. Když jsem mu počátkem,
tu ve mně vzniká on a já se končím v něm."

Otázka pro dnešní den:
Kde ve svém životě můžu úplně uvolnit a začít důvěřovat? Kde konečně může začít mé "padnání na Boha?"