Meditace #214

Uvědomění si marnosti pomoci

"Pomáháme lidem najít lepší kajutu na Titaniku, ale loď se potápí."

Zeptej se sám sebe: "Pomáhám opravdu? Nebo jen zklidňuji úzkost, zatímco se vše potápí?"

Biblické čtení – 1 Kor 13,1–3
"Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jen dunící kov a zvučící zvon..."

Neodsuzuj se. Jen pozoruj. Tiše dýchej.

Pohled do jádra

"Situace se změnila, ale jádro zůstalo nezasaženo."

Zeptej se: "Co je sakra ta velká trhlina v lodi mého života?"

Biblické čtení – Žalm 139,23–24
"Zkoumej mě, Bože, a poznej mé srdce, zkoušej mě a poznej mé myšlenky. Ukaž mi, zda jdu cestou trápení, a veď mě cestou věčnosti."

Zůstaň v tichu.
Dovol si být pravdivý.
Dovol si být zranitelný.

Přítomnost Pomoci

"Pomoc, kterou nikdo z nás nemůže druhému dát. Můžeme na ni jen ukázat."

Představ si, že někdo – nebo něco – je s tebou. Ne jako zachránce, ale jako svědek. Tichá přítomnost, která říká: "Pomoc je zde. Milost je zde. Nejsi sám."

Biblické čtení – Jan 14,16–17
"A já požádám Otce a on vám dá jiného Přímluvce, aby byl s vámi navěky – Ducha pravdy."

Dýchej tuto přítomnost.
Nech ji prostoupit tvé nitro.
Nech ji dotknout se jádra.

Modlitba

Za nás, kdo sloužíme druhým – kněze, terapeuty, duchovní průvodce

Pane,
jsme jen nádoby z hlíny,
často unavení, někdy prázdní,
a přesto nás voláš,
abychom nesli světlo, které není naše.
Dej nám pokoru,
abychom nechtěli zachraňovat,
ale ukazovali na Tebe.
Dej nám ticho,
abychom slyšeli, co je pod slovy.
Dej nám odvahu,
abychom se dotýkali ran,
aniž bychom je chtěli hned zahojit.
A dej nám milost,
abychom nezapomněli,
že i my stále potřebujeme Pomoc.
Amen.

Zpracováno na motivy Richarda Rohra z jeho knihy Radikální milost.